Slova svatého evangelia podle Jana:
Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, beránek Boží!“ Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Odpověděli mu: „Rabbi“ – to přeloženo znamená Mistře – „kde bydlíš?“ Řekl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu: „Našli jsme Mesiáše“ – to přeloženo znamená Kristus – a přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas,“ to je v překladu Petr (Skála). (Jan 1, 35–42)
Poselství dnešní neděle – hlavní myšlenka slova Božího je povolání. V prvním čtení Bůh volá Samuela do služby. Jeho maminka, po mnoho let neplodná Anna ho ještě před jeho početím zaslíbila (zasvětila) Hospodinu – ke službě v chrámu. Najde Pán Bůh v dnešní době touhu po dítěti, která je spojena s podobným slibem?
Jako odpověď na poselství prvního čtení zpíváme: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli. Jak často přicházím k Bohu? A pokud ano, tak proč? Aby Bůh plnil mou vůli, nebo abych já plnil jeho svatou vůli?
Ve druhém čtení apoštol zdůrazňuje povolání k životu v čistotě. Jak marně a zbytečně vyznívají současné diskuse v Kristově církvi – oproti tomuto jednoznačnému povolání. Jak často slyší účastníci bohoslužeb slova duchovních – slova výzvy a požehnání k životu v panenské, panické, předmanželské nebo manželské čistotě?
V evangeliu jsme slyšeli o zvláštní formě povolání. Jan Křtitel při pohledu na Ježíše říká: „Hle, beránek Boží.“ Dva jeho učedníci jdou za Ježíšem a na jeho otázku: „Co byste chtěli?“ říkají: „Mistře, kde bydlíš?“ – „Pojďte a uvidíte!“
Čtvrtek 18. ledna je svátkem Panny Marie, Matky jednoty křesťanů. V tento den začíná povolání k sedmi dnům modliteb za tuto – Kristem a námi touženou – jednotu křesťanů. Je mnoho více nebo méně důležitých povolání. Mají různý stupeň důležitosti, délku času, rozličnost místa a nevíme, co ještě. ALE JE JEDNO Z NICH, KTERÉ JE ABSOLUTNĚ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ! Otevřít oči by nám mohl pomoct text článku:
http://www.sklenenykostel.net/index.php/menu-duch/menu-duch-tema/4807-1-11
Zjednodušeno – jeden učitel katolického náboženství učí své žáky každý týden před zahájením modlitby tomuto nejdůležitějšímu povolání těmito slovy: „Za co se budeme modlit?“ – „Za sebe, abychom se dostali do nebe.“ – „Není nic důležitějšího!“ A učitelské srdce doufá, že jednou, až nastane nejdůležitější chvíle jejich života, že se na nich naplní slova přísloví: „Co se v mládí naučíš, ve stáří (nemoci, nebezpečí) najdeš!“
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za příbytek v nebi. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých prosíme, abychom se tam po smrti dostali i těmi, které nám ve své lásce svěřuješ. Skrze Krista našeho Pána. Amen.