Díky Mary TV Medjugorje prožívám v těchto dnech každý večer zhruba od 21.50 do 0.30 něco zvláštního. Čas milosti. Prosím spolu s poutníky na místě zvaném Podbrdo za mír ve světě. Ve společenství s medjugorskou vizionářkou Marijou Pavlović-Luneti se modlíme novénu, devět dní po sobě růženec (to je v Medjugorje 15, ne 5 desátků) a jsme přítomni jejímu každodennímu krátkému setkání s Pannou Marií.
Tvář vizionářky se ve chvíli zjevení změní, její hlas se ztratí, vidíme, jak soustředěně naslouchá, vidíme, jak odpovídá Matce Boží, vidíme, že její rty se pohybují, ale neslyšíme nic. Těch několik minut je tajemství mezi ní a Rodičkou Boží. Pak se hlas vizionářky zase vrátí, Panna Maria odejde do nebe, ze kterého na okamžik přišla, Marija Pavlović-Luneti se pomodlí Magnifikat a řekne nám několik slov: jak Matka Boží tento den novény prožívá, jak se za nás modlí (v těchto dnech ve svém rodném jazyce aramejštině), jak na nás myslí.
Je to všechno velice prosté, čisté, samozřejmé; není to atrakce, žádné varietní číslo – a vlastně se o tom nedá ani mluvit, nedá se to vystihnout, atmosféra noční modlitby na místě zjevení, atmosféra střídajících se jazyků a našich odpovědí, které říkáme, každý z nás, ať již na Podbrdu, nebo u obrazovky, ve svém jazyce. Všechno ostatní, politika, kultura, ekonomika, euro a spalovací motory i výsledky voleb, je najednou méně důležité...
Medjugorje je již světový fenomén. Od roku 1981, kdy zdejší mariánská zjevení začala, toto místo v Bosně a Hercegovině navštívily miliony poutníků, mezi nimi také tisíce Čechů a stovky, snad tisíce – kolik přesně, to ví jen Bůh – se jich tam obrátily, po letech přistoupily ke zpovědi, znovu oživily svou mrtvou a jenom zvykovou víru... Občas se v českém katolickém rybníku rozvířily vlny typu „Panna Maria v Medjugorje naléhavě žádá to a ono…“, ale byly to – chci věřit, že dobře míněné – falešné zprávy. Tentokrát je to pravé – Matka Boží skutečně žádá, abychom se v těchto dnech vždy ve 22 hodin začali modlit za mír ve světě.