Slova svatého evangelia podle Marka
Kolem Ježíše se shromáždili farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. Všimli si, že někteří z jeho učedníků jedí rukama obřadně nečistýma, to je neumytýma. Farizeové totiž a všichni Židé se drží podání předků a nejedí, dokud si pečlivě neumyjí ruce; po návratu z trhu nejedí, dokud se celí neopláchnou, a je mnoho jiného, co přejali a čeho drží: omývání pohárů, džbánů a měděných nádob. Proto se ho farizeové a učitelé Zákona ptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle podání předků, ale jedí obřadně nečistýma rukama?“ Odpověděl jim: „Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš, jak je psáno: 'Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními.' Opustili jste přikázání Boží a držíte se podání lidského.“ Ježíš zase k sobě přivolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a pochopte! Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí, ale co vychází z člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky, smilství, krádeže, vraždy, cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, opovážlivost. Všechno to zlé vychází z nitra a člověka poskvrňuje.“ (Mk 7, 1–8.14–15.21–23)

Včera byl v Šaštíně blahořečen Ján Havlík. Jeho životním heslem bylo: Nic pro mě, všechno pro všechny ostatní.
Mojžíš (Dt 4,1–2.6–8) velmi důrazně vede celý vyvolený národ k dodržování všeho toho, co nařídil Hospodin. Je to podmínkou dosažení zaslíbené země. Dodržování Božích příkazů je také v očích ostatních národů velmi moudré. Slova žalmu (Ž 15) jsou návodem: konat spravedlnost, upřímně smýšlet ve svém srdci, nepomlouvat, neutiskovat, netupit, bát se Hospodina, nelichvařit, nepodplácet! Svatý Jakub (Jak 1, 17–18.21b–22.27) nás upozorňuje – zvláště ve chvílích, kdy si myslíme, že jsme udělali něco zvlášť dobrého – že vše dobré pochází od Boha – Otce světla. Boží slovo je do nás vloženo a má moc zachránit naši duši – skrze pomoc těm, kteří jsou na tom hůř než my, a nenechat se nakazit zlem, které je ve světě, v němž žijeme.
Slova Pána Ježíše jsou velmi potřebná i pro nás (Mk 7, 1–8.14–15.21–23). Žijeme v době, kdy lidé – většina věřících i nevěřících v Boha – jsou až posedlí vnější čistotou těla – ale o čistotě duše se ani nemluví. Dokladem toho je nepřeberné množství prostředků, strojů a nástrojů na dělání vnější čistoty – a takřka žádné prostředky na čistotu duše. Žijeme v době, kdy lidé – většina věřících i nevěřících v Boha – jsou až posedlí zdravím těla – počínaje přáním: „Hlavně to zdravíčko“ a konče nepředstavitelným množstvím a druhy potravinových doplňků a léků v lékárnách a všude jinde okolo nás. K základnímu vzdělání patří pravidla a praktiky první pomoci – co se týká záchrany života těla, a naopak, kdo z věřících zná alespoň základní pravidla záchrany nesmrtelné duše? O tom všem mluví i Pán Ježíš v dnešním evangeliu. Velmi vážně varuje ty, kteří si myslí, že Pána Boha, lidi kolem sebe a nakonec i sami sebe zachrání dodržováním lidských nařízení a opatření. Velmi vážně varuje ty, kteří myslí jen do konce svého pozemského života.
Pro růst duchovního života člověka a pro ty, kteří říkají, že se nemají z čeho zpovídat, dává Pán Ježíš – každému člověku – v Boha věřícího i nevěřícího – velmi užitečný návod na správný život a pro nás katolické křesťany – zpovědní zrcadlo: „Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí, ale co vychází z člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky, smilství, krádeže, vraždy, cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, opovážlivost. Všechno to zlé vychází z nitra a člověka poskvrňuje.“
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za Tvá nařízení a přikázání LÁSKY. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, sv. Jiljí, blahoslaveného Jána Havlíka, andělů a všech svatých prosíme, abychom je svým životem plnili. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.