Katolická církev je jediná pravá Kristova církev, daná nám Bohem. Potvrdil to i Druhý vatikánsky koncil (dále už jen DVK) v několika svých dokumentech. Například v konstituci Lumen gentium DVK jednoznačně deklaruje, že Katolická církev je „jediná Kristova církev, kterou vyznáváme ve Vyznání víry jako jednu, svatou, katolickou a apoštolskou (srov. Symbolum Apostolicum: Denz. 6-9 (10-30); Symb. Nic., Const.: Denz. 86 (150); coll. Prof. fidei Trid.: Denz. 994 a 999 (1862 a 1868)). Po svém zmrtvýchvstání ji náš Spasitel odevzdal Petrovi jako pastýři (srov. Jan 21,17), jemu a ostatním apoštolům ji svěřil, aby ji šířili a řídili (srov. Mt 28,18n), a provždy ji postavil jako sloup a pevnou oporu pravdy (srov. 1 Tim 3015)“ (Lumen gentium 8).
I v dekretu Dignitatis humanae DVK jednoznačně deklaruje, že „jediné pravé náboženství je uskutečněno v katolické a apoštolské církvi, které Pán Ježíš svěřil úkol přinášet je ke všem lidem, když řekl apoštolům: ‘Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všecko, co jsem vám přikázal’ (Mt 28,19-20). Všichni lidé pak mají povinnost hledat pravdu, především o Bohu a o jeho Církvi, a poznanou pravdu přijmout a zachovávat“ (Dignitatis humanae 1).
Ve stejném dokumentu DVK deklaruje: „Katolická církev je totiž z Kristovy vůle učitelkou pravdy. Jejím úkolem je hlásat a autenticky učit pravdu, kterou je Kristus, a zároveň ze své autority vyhlašovat a potvrzovat zásady mravního řádu, vyplývající z lidské přirozenosti“ (Dignitatis humanae 14).
V dekretu Unitatis redintegratio prohlašuje DVK, že „jedině prostřednictvím Katolické církve, která je všeobecným nástrojem spásy, je dosažitelná plnost všech prostředků spásy. Věříme totiž, že jedině apoštolskému sboru, jemuž stojí v čele Petr, svěřil Pán všechno bohatství Nového zákona, aby ustavil jedno Kristovo tělo na zemi, k němuž se potřebují plně přivtělit všichni, kdo už patří nějakým způsobem k Božímu lidu“ (Unitatis redintegratio 3).
DVK jednoznačně potvrdil povinnost Katolické církve ohlašovat evangelium a přivádět do klína Kristovy Katolické církve všechny nekatolíky. Již v jednom z prvních dvou koncilových dokumentů, které byly schváleny a zveřejněny 4. prosince 1963, v dekretu Inter mirifica, koncil deklaruje: „Katolická církev byla založena Kristem Pánem k tomu, aby přinášela spásu všem lidem, a proto pociťuje naléhavou nutnost hlásat evangelium“ (Inter mirifica 3).
Katolická církev se skutečně už dva tisíce let usilovně snaží přivádět do svých řad všechny nekatolíky, jenže její členové stále tvoří ve světě minoritu. Statisticky jen přibližně jedna šestina obyvatel planety patří ke Katolické církvi. Jak je to možné? Kde je chyba? Je to jen vina nekatolíků, nebo na tom máme svůj díl viny i my, katolíci?
Máme-li být upřímní, musíme si přiznat, že v mnoha případech i my, katolíci, svým počínáním bráníme růstu Božího království. Už papež Pius XII. v encyklice Mystici corporis připisuje vinu za velký počet nekatolíků v lidské populaci nejen samotným nekatolíkům, ale i členům Katolické církve, kteří se dostatečně nemodlí za konverzi nekatolíků k jedině pravé Katolické církvi. Papež v encyklice doslova píše: „Poněvadž však lidé mají svobodnou vůli a mohou také zneužíti své svobody pod vlivem zlých náklonností a vášní, proto jest potřebí, aby je Otec světel účinně přivedl Duchem milovaného svého Syna k pravdě. Že mnozí dosud jsou, bohužel, daleko katolické pravdy a nepodřizují se hnutí Boží milosti, to má svůj důvod nejen v tom, že sami, ale také v tom, že věřící se na ten úmysl vroucněji nemodlí. Proto znova a znova vyzýváme, aby se modlili na ten úmysl neustále podle vzoru božského Vykupitele všichni, kdo hoří láskou k Církvi“ (Pius XII. Mystici corporis. Dostupné z: ˂https://vendeecz.blogspot.com/2014/10/mystici-corporis-christi.html˃, III, B, 4, Poznámka 3).
Mnozí katolíci se dostatečně nemodlí za konverzi nekatolíků k jedině pravé Katolické církvi, ba, mnozí katolíci se už nemodlí vůbec. A nejen že se nemodlí, ale navíc žijí pohoršujícím způsobem života, takže nejsou příkladem pro jinověrce a nevyvolávají u nekatolíků pravou touhu stát se katolíky. Pojednává o tom i DVK v dekretu Unitatis redintegratio slovy:
„Neboť ačkoli má Katolická církev celé bohatství Bohem zjevené pravdy a všechny prostředky milosti, přece její členové z nich nežijí s takovou horlivostí, jak by měli, takže se tvář Církve jeví méně zářivá bratřím od nás odloučeným i celému světu, a tím se brzdí růst Božího království...“ (Unitatis redintegratio 4).
O prvních křesťanech, kteří uvěřili v Ježíše Krista a přijali ho do svého života, pravili pohané: „Hleďte, jak se milují.“
První křesťané se stali zářivým vzorem pro pohany a tím přilákali do Kristovy církve masy nekřesťanů. Tak se řady prvních křesťanů rychle rozrůstaly. Jenže jsme i my, dnešní katolíci, zářivým vzorem pro nekatolíky, abychom je svým počínáním inspirovali ke konverzi do jedině pravé Církve Kristovy, která je totožná s Katolickou církví? Nejsme právě naopak my, katolíci, zdrojem pohoršení, které nejenže neláká nekatolíky ke konverzi do Katolické církve, ale naopak je od konverze odrazuje? Nemáme my, katolíci, důvod obrátit se a začít více přispívat k růstu Božího království především vlastním přičiněním?
Staňme se všichni svatými! Vždyť jsme všichni povoláni ke svatosti, jak vyplývá z Prvního listu svatého Petra: „Jste-li poslušné děti, nepřizpůsobujte se (špatným) vášním z minulého života, kdy jste ještě neměli poznání. Ale v celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: ‘Buďte svatí, neboť já jsem svatý’“ (1 Pt 1,14-16).
Když budeme my, katolíci, svatí, přestaneme brzdit růst Božího království a řady naší Církve rychle porostou. Staňme se tedy my, katolíci, svatými! V tom spočívá naše poslání, naše mise v současném světě. Amen.
Karol Dučák