Slova svatého evangelia podle Jana
Pilát řekl Ježíšovi: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?“ Pilát odpověděl: „Copak jsem já žid? Tvůj národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho ses dopustil?“ Ježíš na to řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby moje království bylo z tohoto světa, moji služebníci by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje království není odtud.“ Pilát se ho zeptal: „Ty jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ano, já jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ (Jan 18,33 –37)
Dnešní nedělí vrcholí církevní rok. Za týden začne nový – milostivý – řádné Jubileum, které vyhlásil papež František.
Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek starý 99 roků. Zavedl ho papež Pius XI. encyklikou Quas primas z 11. prosince 1925 jako vyvrcholení Jubilea, které se toho roku slavilo. V ní vysvětlil Kristovu královskou vládu a povinnost katolíků dělat všechno, co je v jejich moci, aby bylo dosaženo tohoto ideálního stavu: „Je povinností, aby svou aktivitou a činností urychlili a uspíšili tento návrat (Kristova království).“ Vysvětlil, že zavedení slavnosti Krista Krále má za cíl vytvořit účinný protilék proti moru, který zachvátil lidskou společnost. Tento mor naší doby je laicismus se svými bludy a svými bezbožnými podněty.
Jak jsme na tom po jednom století?
Současní „králové“ místo míru a pokoje sejí na mnoha místech hrůzy války. Pán Ježíš, skutečný Král, dává pravý mír a pokoj. Je třeba znovu s odvahou a nadějí uchopit jeho zbraně – modlitbu a odříkání – a s opodstatněnou NADĚJÍ bojovat až do úplného konce, který je ve skutečnosti úžasným začátkem. Kristus Vykupitel je Pánem dějin a času, jemu jsou podřízeni všichni lidé a všechno stvoření. On je Alfa a Omega. Ježíš sám kategoricky potvrdil svou královskou moc před Pilátem.
Ježíšovo království je zásadně duchovní, stojí jedinečně proti království satana a mocnostem temna. Království, o kterém Ježíš mluví v evangeliu, není tedy z tohoto světa, nemá svůj původ od lidí, ale pouze od Boha. Není to království založené na moci zbraní, nýbrž na síle Pravdy a Lásky. Lidé do něho vstupují tím, že se v pokání připravují na víru a křest, který působí opravdové vnitřní znovuzrození. Král od svých poddaných žádá „nejen ducha odloučeného od bohatství a pozemských věcí, ukázněnost mravů, hlad a žízeň po spravedlnosti, ale také, aby zapřeli sami sebe a přijali kříž“. Toto království, i když je stále tajemně přítomné, najde své naplnění na konci časů při druhém Kristově příchodu. Až přijde jako nejvyšší Soudce a Král soudit živé i mrtvé a jako pastýř oddělí ovce od kozlů. Je to skutečnost, kterou zjevil Bůh a kterou Církev vždy vyznávala.
Svým druhým příchodem Kristus učiní nové nebe a novou zemi, setře a utěší každou slzu, navždy vyhladí hřích, smrt a všechnu nespravedlnost z tváře země. V tomto království bude vysvobozeno i všechno stvoření z otroctví a porušenosti a bude mít účast na slavné svobodě Božích synů. Proto křesťané v každé době vzývají Otce, aby přišlo jeho království a modlí se: „Přijď, Pane Ježíši.“
Na omylu je každý, kdo by chtěl upřít Kristu jeho moc nade všemi pozemskými věcmi. Dokud byl Kristus zde na zemi, zdržoval se zcela od výkonu své královské moci. Jeho moc zahrnuje všechny lidi. To vyjádřil jasně již papež Lev XIII. v encyklice Annum sacrum z 25. května 1899, ve které připravoval lidstvo na zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu ve Svatém roce 1900. Napsal tehdy, že „Kristova vláda se nevztahuje pouze na katolické národy nebo na ty, kteří jako znovuzrození z křestního pramene patří i podle práva k Církvi, i když je bludné názory od ní odloučily nebo je neposlušnost oddělila od lásky, ale objímá i všechny ty, kteří nemají křesťanskou víru, neboť celý lidský rod je pod mocí Ježíše Krista“. Člověk, který neuznává Kristovo království spásy, zůstane obětí vášní, nepřátelství a nepokojů. Jedině Kristus je pramenem soukromého i veřejného zdraví. „V nikom jiném není spásy a není pod nebem jiného jména, které bylo dáno lidem a ve kterém mají být spaseni“ (Sk 4, 12). Jestliže lidstvo nehledá Jeho Království a Spravedlnost, stojí tváří v tvář různým -ismům, které ponižují člověka a ďábelsky degradují lidskou důstojnost ve jménu falešného sociálního, ekonomického a kulturního pokroku.
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi! Amen.
P. S. Kdyby někdo z vás zatoužil (a neměl příležitost ve své farnosti prožít) po adoraci, modlitbě litanie a zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a svátostném požehnání – tak Vás zvu do Štěpánova nad Svratkou – večer v 17,30.