Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm." Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch Svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení." (Lk 3, 15–16.21– 22)

Dnes – svátkem Křtu Pána Ježíše končí doba vánoční. Zároveň prožíváme 19. den jubilejního roku.
Nedávno zaznělo toto moudro: Chceš, aby byl svět krásnější? Tak se přestaň dívat na zprávy! Na první pohled je to pravda, ale… Jsou zprávy, které nás vedou k tomu, abychom viděli svět krásnější. A nejen viděli, ale také svými skutky ho krásnějším udělali. Na jedné straně nás Pán Ježíš upozorňuje na skutečnost, že svět je v moci zlého ducha – na straně druhé víme, že Bůh nejen stvořil všechnu krásu světa – ke své slávě a pro člověka – a tento svět také řídí.
A to je svým způsobem obraz svatého křtu. Křest Janův přijímali lidé s touhou změnit svůj život k lepšímu. S předsevzetím – chci být lepší. Proč? Abych byl šťastný. Tento křest vodou, křest pokání přijal i Pán Ježíš. A křest „Duchem Svatým a ohněm" pak povýšil na první svátost. Svátost, která je bránou ke všem ostatním svátostem. Svátost, která dává člověku věčný život. Svátost, která odpouští všechny hříchy a tresty za ně. Svátost, která dává člověku tři božské ctnosti – VÍRU, NADĚJI A LÁSKU. Svátost, kterou se stáváme milovanými Božími dětmi. Svátost, která je zdrojem NADĚJE. Svátost, která z každého pokřtěného dělá POUTNÍKA NADĚJE. Svátost, která nás vede k tomu, abychom to, co skrze ni od Trojjediného Boha dostáváme, rozdávali.
A protože po zprávách – novinkách – většina lidí touží, jedno doporučení. Sleduj to, co říká a dělá jeden velmi starý a nemocný člověk, který žije v Římě. Nedávno mu bylo 88 roků a vozí ho na vozíčku. Kolik je to návštěv a promluv – každý den.
Ve středeční katechezi mluvil k dětem a o dětech: „Každé dítě je dar. Děti jsou zásobárnou lásky a naděje.“ V pátek jsem viděl mladou ženu jdoucí po chodníku. V náručí držela láskyplně psa v miminkovském úboru, kterému něco šeptala do ucha. Je možné, aby zvíře bylo zásobárnou lásky a naděje? Tato žena má – tak jako každý člověk velkou touhu po lásce – ale svým způsobem zobrazuje 9. odstavec papežovy buly „NADĚJE NEKLAME“, v které Svatý otec mluví o ztrátě touhy předávat život.
Ve včerejší katechezi poutníkům, kteří procházejí svatými branami v Římě, několikrát opakoval výzvu, která pramení z dnešního svátku: ZAČÍT ZNOVU!
K tomuto každodennímu novému začátku nám pomůže příběh ze života. Skupina mužů se vydala na lov ryb. Jeden z nich měl přípravek na odpuzování dotěrného, bodavého hmyzu, který používají armádní ostřelovači. A tak se tím přípravkem všichni poctivě nastříkali a těšili se na klidný a úspěšný lov. Jejich doprovod z břehu viděl, jak se za chvíli kolem nich vytvořil oblak komářích útočníků, kteří předčasně lov ryb ukončili. Až jim splaskly opuchlé tváře, napadlo jednoho z nich přečíst si návod na použití vychvalovaného prostředku. A hle – bylo tam o nastříkání na kus oděvu, ale ten se měl zavěsit do vzdálenosti 20 metrů od těch, které měl chránit.
Jednou z podmínek, jak dosáhnout všech užitečných účinků svátosti křtu, je znát návod na jeho použití, který můžeme najít v katechismu nebo kancionálu.
Všemohoucí Bože Otče, děkujeme ti za dar svatého křtu. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých prosíme o to, abychom se v jeho síle snažili poznat a plnit tvou vůli. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.