„Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu“ (Jan 3, 19–21).
Vážené dámy, vážení pánové,
sestry a bratři v Kristu!
Byl jsem osloven pořadatelem tohoto veřejného shromáždění panem Rozkem, abych k Vám pronesl několik slov. Přemýšlel jsem o tom, zda mám promluvit, bude-li někoho zajímat, co si o celé věci, kdy je znásilňována morálka i zákon, myslí obyčejný člověk jako já. Jmenuji se Marek Venuta a se ženou vychováváme čtyři děti.
Když jsem se v médiích dočetl, co se v Brně chystá, byl jsem šokován, rozezlen a nakonec mi bylo smutno, kam že se vlastně ubírá naše kultura. Kam směřuje náš právě stoletý stát, Evropa, společnost a lidé jako takoví.
Připadá mi, že pokud umělec nemá co nabídnout, nemá, co by sdělil svému okolí, snaží se šokovat.Tohle šokování se vždy nejlépe osvědčilo tehdy, když se kope do křesťanství, do papeže, nejlépe však do našeho drahého Spasitele Krista Ježíše nebo do jeho a naší milované Matky Panny Marie.
Krátké ohlédnutí: v roce 1996 natočil režisér Miloš Forman film s názvem Lid versus Larry Flint. Snímek pojednává o skutečném životě a kariéře Larryho Flynta, majitele striptýzových barů a vydavatele prvních pornografických časopisů s celostátní distribucí. Flint, který nedokončil ani základní školu, je ve filmu líčen jako obhájce a bojovník za svobodu slova. Tolik film.
Předmětem sporu se tehdy stal plakát propagující tento film, na kterém byl zobrazen hlavní představitel Woody Harelsonbn v póze ukřižovaného Krista na ženském klíně. Díky protestům plakát následně neprošel například cenzurou Americké filmové a asociace (MPAA), ve Francii donutila reakce římskokatolických kněží Formana plakát stáhnout a zakázán byl i v sousední Belgii.
Stížnosti na plakáty propagující Formanův film se objevily také v Česku a na Slovensku. Na rozdíl od Polska je však v obou zemích Rada pro reklamu zamítla. Nepřipomíná vám to něco?
O pár let později v roce 2011 zase vystavilo muzeum v jihofrancouzském Avignonu kontroverzní fotografii ukřižovaného Krista v moči od amerického umělce Andresse Serana. Velice to pobouřilo katolickou obec. Úřady i přes protesty odmítly fotografii z výstavy stáhnout. Fotografii následně během výstavy rozbili kladivem dva návštěvníci. Incident se udál poté, co předtím protestovalo u muzea na osm set demonstrantů. Fotografii odsoudil také místní biskup Jean-Pierre Cattenoz. Označil ji za hanebnou a znevažující obraz Krista na kříži, který je jádrem křesťanské víry. Po zničení fotografie přispěchal s odsouzením vandalského činu tehdejší ministr kultury, který mluvil podobně jako dnes představitel festivalu Divadelní svět Brno Martin Glaser, kdy podle jeho slov šlo o zásah do svobody tvorby a vyjadřování. Nepřipomíná vám to něco? A ještě jeden poslední příklad od nás. V roce 2007 byla v obci Bohdaneč na Kutnohorsku odhalena bronzová socha Zvěstování Panny Marie od sochaře Purkabka. Ptáte se asi, co je špatného na takovéhle bohulibé soše. Vlastně to, že celá socha byla nahá postava mladé dívky. Já dodávám, že naštěstí tuto sochu někdo v roce 2011 ukradl.
Zpět do Brna.
Dnes si lidé, kteří sedí v divadle a sledují zvrácenou Frljićovu hru Naše násilí a vaše násilí, dělají podle slov pana ředitele Glasera „vlastní názor“ na extrémní polohu umění. Dle mého názoru je prezentace genitálií, nahých lidských těl a předstírané znásilnění na pódiu divadla ta nejhorší možná žumpa. Sprostota, rouhání a porušování zákonů této země nemá a nemůže nikdy mít s uměním nic společného. Proto říkám:
STYĎTE SE!
Jak víme, odvahu protestovat proti této zvrácenosti z brněnských zastupitelů měli jen lidovci a s pokrytectvím sobě vlastním i komunisté. Jak je vůbec možné, že ostatním to nevadí? I když nejsou třeba aktivní věřící nebo nejsou součástí církve, přece každé malé dítě ví, že Evropa je formována křesťanstvím již skoro dva tisíce let! To neslaví doma Velikonoce, Mikuláše, neslaví Vánoce, neúčastní se hodů ani pouťových slavností? Všechny tyto tradice a lidové zvyky přece vycházejí z křesťanství. A přesto je možné, že za zdmi divadla je znázorňován Ježíš, jak znásilňuje ženu, a nikomu to nevadí ještě se nad tím usmívají. Dnes v Brně znásilňuje Ježíš muslimku a někteří volení politici, a dokonce orgány činné v trestním řízení si myjí ruce podobně jako Pilát nad zbičovaným Ježíšem, když ho odsoudil na smrt. Řekl shromážděnému lidu: „To je vaše věc!“ Já říkám, jestli vám je to jedno, tak nám určitě NE!
Je to naše věc a my za ni budeme bojovat, když vy jste zbabělí a vždycky ke všem a všemu korektní. Když před dvěma tisíci lety Ježíš šel svou křížovou cestu a sklízel jen posměch, bití, plivání a urážky, prodrala se davem odvážná Veronika, aby Pánovi utřela alespoň zkrvavenou tvář. Neptala se, co si myslí její okolí, ale statečně se Ježíše přede všemi zastala.
Bože, dej, ať se i my vždycky zastáváme tebe a dobrých mravů jako Veronika, až do doby, kdy přijde Syn člověka. On oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po své pravici: „Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte za úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě. Potom řekne těm po levici: „Pryč ode mne vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě“ (srov. Mat 25, 32–36, 41–43).
Byl jsem nahý a neoblékli jste mě!
Jsem velice potěšen, že jste měli odvahu a přišli jste vyjádřit stejně jako já svůj nesouhlas s tímto zvráceným uměním. Kdy chtějí projevit svůj názor ti, co mohli přijít, a dnes nepřišli? Budou čekat, až Husa na provázku nebo snad Národní divadlo uvede další Frljićovu hru, například jak prorok Mohamed znásilňuje Pannu Marii?
Ptám se, kolik toho ještě musíme jako katolíci a křesťané snést.
Nežijeme nic nového, ani nikdo z nás nebude nic nového žít. Všechno bylo, je a bude stále stejné v nekonečných klamných obměnách kulis. Stále stejné bitvy před tou poslední závěrečnou, stále stejné dilema: jít s Ním,nebo proti Němu? Upsat se mocným a nepřátelům přirozeného věčného řádu, nebo s nimi bojovat zdánlivě nerovný, a přesto již definitivně vyhraný boj? Upsat duši ďáblu, nebo ji vložit do rukou Božích, jiné možnosti neexistují.
Zástupy potencionálních antikristů i jejich odpůrců jsou generaci za generací opakujícím se testem individuální, osobní lidské způsobilosti být člověkem ve smyslu plánu spásy. Máme vždy jen dvě možnosti volby, ano, nebo ne, s Ním, nebo proti Němu!
Dovolím si zakončit tento svůj projev citací z poslední knihy Nového zákona, ze Zjevení svatého Jana: „Kdo škodí, ať škodí dál, a kdo je špinavý, ať se dál špiní. Spravedlivý ať dál koná spravedlnost a svatý ať se dál posvěcuje. Hle přijdu brzy a moje odplata se mnou, abych se odměnil každému podle jeho činů“ (Zj 22, 11–12).
Amen, přijď, Pane Ježíši!
Panno Maria, ochránkyně Moravy, oroduj za nás!
Bůh žehnej Brnu, Bůh žehnej Vám všem!