Příběh, který psal sám život, právě letos u hlavního nádraží:
Po refýžích se povalují odpadky i unavení občané: žádný katolický světec nemívá tak masové oslavy s celonočním bděním jako papež Silvestr ze 4. století.
Kolem tramvají obchází mladík a nabízí letáky.
„Co to je?“ ptám se předem. Není to Metro ani Strážní věž.
„Takový příběh. O Ježíšovi.“ Tak přece jenom pouliční evangelizátor.
„Děkuji, právě jsem byl v kostele, tam se taky mluvilo o Ježíšovi.“
Po tomhle sektáři obvykle přestanou, ale tady ten se nedá:
„Já jsem taky chodíval do kostela. K jezuitům. Dokonce jsem hrál na varhany.“
„To není možné – já jsem byl teď taky u jezuitů a hrál jsem na varhany!“ Ten člověk mě snad špehoval.
„To je úžasné! Tak si to přečtěte,“ a podává mi leták.
Na té straně, kterou mi nastavil, je jenom drobné písmo. Tak obrátím list – a vidím palcový titulek:
JEŽÍŠ MĚ OSVOBODIL OD KATOLICKÉHO KULTU
„To je omyl! Mě Ježíš neosvobodil od katolického kultu. Právě naopak.“ A vracím ten leták, jako se po Vánocích vracejí špatně vybrané dárky.
Těžká je teologická disputace ve dveřích tramvaje, tak to píšu až teď sem:
Bez Ježíše by katolický kult neexistoval, i když dnes vypadá jinak než na počátku křesťanství. Ježíš je podstata a objekt katolického kultu a všechno ostatní je jenom rituál, okrasa a tradice.
Co je to ten katolický kult?
Jestli to někdo neví, tak my katolíci v kostelích posloucháme Ježíšovo učení zapsané v bibli a jemu samému se klaníme a k němu se modlíme. Totéž děláme jinou formou v soukromí. Proč by nás od toho měl Ježíš osvobodit?
Podle některých radikálních nekatolíků je špatné i slavení Vánoc: prý je to jenom přebarvení pohanských slavností slunovratu a falešná představa Ježíška, který nosí dárky.
Když pomineme tu hlubokou a vlastně vítanou symboliku – Ježíš jako slunce a jako dárce – můžeme tyto dodnes užívané námitky vysvětlit s pomocí stejných zdrojů, na jaké se odvolávají i ti, kdo „nechodí s námi“, jak praví Písmo.
Nebo jinak – slovy písně Voskovce a Wericha: „Klidně seďme na židli, čtěme bibli, tam to všecko je.“
Jestli k Ježíškovi spěchali pastýři a klaněli se mu mudrci, tak my bychom nesměli? Jakým právem? Vyškubneme z bible právě ty stránky, které tak rádi čteme a posloucháme o Vánocích?
Jak vypadají Vánoce bez Ježíše, to vidíme kolem sebe docela názorně. Ale jakou má logiku Ježíš bez Vánoc?