Vatikánský rozhlas odvysílal – a na svém webu uvedl – text interview, které Svatý otec František po elektronických sítích poskytl britskému katolickému novináři a spisovateli Austenu Ivereighovi.


https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=30918

Austen Ivereigh je, mimo jiné, autorem knih o papeži Františkovi a jeho pontifikátu i o jeho předcházejícím životě a službě v Argentině a v Německu.

https://www.google.com/search?q=austen+ivereigh&oq=Austen+Ivereigh&aqs=chrome.0.0j46l2j0l5.13542j0j8&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Ivereighova kniha Papež reformátor vyšla i česky (Triton 2016) a je dosud ke koupi v internetové distribuci; považuji ji za to nejlepší, co si o současném nástupci svatého apoštola Petra můžeme v našem jazyce přečíst.

Překlad nejnovějšího rozhovoru, vedeného španělsky, zveřejnily londýnský The Tablet a newyorský Commonweal. Z italské verze v časopise La Civiltà Cattolica vychází český text; dozvídáme se z něj, jak papež prožívá situaci, kterou vyvolal Covid-19, a jak se připravuje na to, co přijde po ní. Za nejpodstatnější však považuji úvahu Svatého otce o církvi a její institucionální podobě – ta má obecnou platnost a pokud si jako informovaný teologický laik mohu dovolit absolutní formulaci, nikdy jsem na toto téma nečetl nic přesnějšího a hlubšího. (fsch)

 

Svatý otec František řekl:

„Církev totiž je instituce. Existuje pokušení, které sní o deinstitucionalizované církvi, kupříkladu církvi gnostické, bez institucí, anebo podřízené pevným, obranným institucím, jako v pelagiánské církvi. Církev se stává institucí působením Ducha svatého, který není gnostik ani pelagián. Právě on ustavuje církev. Jde o alternativní a komplementární dynamiku, protože Duch svatý svými charismaty vyvolává chaos, z něhož poté utváří harmonii. To, že je církev svobodná, neznamená, že je anarchická, protože svoboda je Boží dar. Institucionalizovaná církev znamená instituci tvořenou Duchem svatým. Napětí mezi neuspořádaností a souladem – taková by měla být církev, až vyjde z nynější krize. Musíme se naučit žít v církvi, kde Duch svatý vyvolává napětí mezi chaosem a harmonií. Pokud byste se zeptal na teologickou knihu, která to pomáhá pochopit, jmenoval bych Skutky apoštolů. Najdete tam způsob, jakým Duch Svatý deinstitucionalizuje to, co už je nepotřebné, a institucionalizuje budoucnost církve. To je církev, která by měla vyjít z krize.”