V postní době jsou věřící zváni k modlitbě pobožnosti křížové cesty. Kromě čtyř textů, které jsou ve zpěvníku, je jich velmi mnoho v různých podobách. Skrze tuto modlitbu je možné získat odpuštění trestů za hříchy. Nedávno jsem pro věřící vybral tu, kterou vytvořil kněz a mučedník P. Ladislav Kubíček. Jeho rozjímání k 9. zastavení mně vyrazilo dech – začíná slovy: „Když přední politik a ekonom řekne, že za rok 2020 je lépe se nedívat, k čemu nám to je?“ Nevím, jak tato slova vnímali lidé před pětadvaceti lety. Nadsázka? Varování? Strašení? Proroctví? Nevím. Nyní jsme za rokem 2020. Na lidstvo dolehl těžce kříž následků hříchů. Člověk padá, ale – jak pokračuje P. Kubíček – Kristus problémy světa, jemuž hrozí pád a absolutní zničení, řeší křížem… Padá pod ním, ale vstává a jde, aby splnil vůli Otce a zachránil člověka. Přidáme se k němu?
Jeden duchovní otec současnosti při rozhovorech s věřícími o současné situaci klade otázku: „Co nám tím Pán Bůh říká?“ Bůh dal člověku věčně platný ŘÁD ŽIVOTA (srov. Exodus 20, 3–17): Nebudeš mít jiné bohy, neuděláš si modly, nezneužiješ mé jméno, pamatuj na sváteční den, cti otce i matku, nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nebudeš lhát, nebudeš toužit po manželce a majetku bližního.
Žijeme v době, kdy mají velkou váhu statistiky. Podle nich se řídí život celé země. Jak by dopadla pravdivá statistika, která by v procentech odpověděla na otázky – jak jsme na tom se znalostí a plněním Božího řádu života. Například: Slyšels někdy o Desateru Božích přikázání? Znáš ho zpaměti, tak jako například dopravní předpisy? Snažíš se podle těchto pravidel žít? Zcela jistě by v tomto průzkumu byly velké rozdíly. Například podle místa, kde lidé žijí, podle jejich věku a tak podobně. Odhad, který se bude blížit pravdě, je asi takový: před sto roky by se procenta pro odpovědi ANO pohybovala mezi 50–95 %, dnes by tato čísla byla pro odpověď NE.
Jeden moudrý psychiatr říká: „Problém dnešních dnů je ztráta pocitu jistoty, bezpečí a snadné orientace. Máme proti sobě nepřítele – neviditelného, záludného, nevíme, co udělá, jak zmutuje, co si na nás ještě vymyslí. Nevíme, jestli jsou opatření proti němu účinná, zda ho zkrotíme. Nevíme, kdo má pravdu. Co já s tím? Jedno čínské přísloví říká: Luční kobylka na podzim toho už moc nenaskáče. S tím jsem se smířil, ale budu ordinovat, psát a snažit se tak pomáhat druhým. Všem přeji zdraví, a až z toho tunelu vylezeme, aby zase svítilo sluníčko.“
A co my? Co já? Přidám se ke Kristu – který velmi dobře ví, co je ve mně? Vstanu z pádu vlastních hříchů? Budu dělat za ně pokání? Chci se polepšit? Chci účinně pomáhat druhým? Dělit se s nimi o bohatství řádu života? Jak dopadne statistika mých odpovědí na tyto palčivé otázky?
Všemohoucí Bože Otče, děkujeme ti za to, že nám dáváš příležitost léčit svou hříšnost modlitbou, postem a štědrostí. Na přímluvu Panny Marie, svatého Josefa tě prosíme: odpusť nám naše hříchy proti řádu života a posilni v nás odhodlání podle tohoto řádu žít.