Na úvod tohoto svého článku bych se měl omluvit. Ve snaze přinést co nejaktuálnější komentář k výsledkům sčítání lidu v roce 2021 jsem se spolehl na informace, které zazněly na tiskové konferenci Českého statistického úřadu. A to, jak, vysvětlím záhy, byla zásadní chyba.
Ve svém článku – http://www.sklenenykostel.net/index.php/menu-obc/menu-obc-tema/4401-le-13 – jsem se zabýval zejména odpovědí obyvatel Česka na otázku týkající se jejich náboženské příslušnosti. Z údajů zveřejněných na tiskové konferenci vyplynulo, že pokles počtu obyvatel hlásících se ke třem největším církvím (církvi římskokatolické, československé husitské a českobratrské evangelické) je v porovnání se sčítáním z roku 2011 zhruba třetinový.
Po seznámení s podrobnějšími výsledky sčítání musím konstatovat, že se jedná o informaci přinejmenším zavádějící.
Ryze formálně je sice pravda, že k římskokatolické církvi se přesně pod tímto názvem přihlásilo 741 019 obyvatel, avšak dalších 235 834 obyvatel do příslušné kolonky uvedlo: „katolická víra“ anebo „katolík“. Jen na okraj k tomu poznamenávám, že přesně tak se ke své víře přihlásilo hned několik praktikujících katolíků z mé širší rodiny.
V České republice působí tři církve, které mají v názvu slovo katolická. Kromě římskokatolické je to církev řeckokatolická, se Svatým stolcem plně sjednocená (k té se přihlásilo 8 309 obyvatel) a také církev starokatolická (672 obyvatel). Je nad slunce jasnější, že drtivá většina z těch téměř dvě stě třiceti šesti tisíc katolíků, kteří explicitně neuvedli přesný název své církve, patří k církvi římskokatolické.
Aby toho nebylo dost, 71 089 obyvatel vyplnilo do příslušné kolonky slovo „křesťanství“ a 27 149 obyvatel napsalo „protestantská/evangelická víra – protestant/evangelík“. Dalších 65 567 obyvatel se uvedlo jako věřící hlásící se k církvi či náboženské společnosti, ale název oné církve neuvedlo.
Jako třešničku na dortu nepřesností Českého statistického úřadu je třeba uvést, že druhou nejpočetnější církví po církvi římskokatolické je podle podrobnějších zveřejněných výsledků se 40 681 členy Pravoslavná církev v českých zemích. Ta byla při tiskové konferenci zcela opomenuta. Rád bych věřil tomu, že konferenci prostě připravoval nějaký diletant, ale je těžké ubránit se dojmu, že výstupy se prostě řídí „duchem doby“.
Jaké závěry lze z výše uvedeného vyvodit? Především zásadní konstatování, že pokles počtu obyvatel hlásících se k největším křesťanským církvím v Česku nebyl zdaleka tak dramatický, jak se mohl jevit po úvodní tiskové konferenci. K římskokatolické církvi se hlásí kolem jednoho milionu obyvatel, což je sedmi- až osmiprocentní pokles oproti sčítání před deseti lety. Obdobně se situace jeví u početnějších protestantských církví.
Neméně zajímavý je fakt, že podstatně vzrostl počet obyvatel, kteří se rozhodli na dobrovolnou otázku po jejich víře odpovědět. Zatímco v roce 2011 vyplnila příslušnou kolonku lehce nadpoloviční většina (55,3 %), v roce 2021 to byly více než dvě třetiny (69,9 %). Lze to číst jako potvrzení skutečnosti, že otázky nemající svou podstatu v ryze materiálním pojetí světa mezi lidmi zásadně rezonují.
Ve společenské atmosféře, která toleruje jen krajně liberální formu křesťanství a autenticky žitou křesťanskou víru považuje v nejlepším případě za politováníhodnou zpozdilost, je to vlastně překvapivě dobrý výsledek. Byť na růžích bych z něho neusínal!