Na Smrtnou neděli jsme rozjímali o smrti z pohledu víry. Dnes se zamyslíme nad časem před smrtí. Několik dní před ukrutnou smrtí je Pán Ježíš oslavován prostými lidmi, zatímco jejich náboženští vůdci přemýšlejí, jak ho zabít a zničit. Mají poslední šanci – ti i oni – jak se zachránit...

Číst dál...

Dovolená je pro mě vždy obdobím, kdy nějak dopředu cítím, že budu na Boha trochu víc zapomínat než v běžném pracovním rytmu. O to více se modlím, aby mě Bůh v čase odpočívání vedl. Takže mě na každé dovolené čeká nějaké zajímavé setkání a většinou si s sebou přivezu v srdci někoho, za koho se pak i dlouhou dobu modlím...

Číst dál...

Posledních třináct let žijeme v Německu. Nikdy jsem netrpěl pocitem, že by právě německá církev by byla hitem číslo jedna a svatost sama; příliš dobře si vzpomínám na zděšení faráře z univerzitního města Göttingenu, když jsem se ho ptal na termín zpovědi: rychle z tématu zpověď vycouval. Ale... 

Číst dál...

Málokterá z novějších českých básní má takovou sledovanost jako Renčova Popelka nazaretská. Části z ní se dostaly i do breviáře. Zveršovat život Panny Marie je pro básníka riziko: může to svádět k líbivosti a frázím. Václav Renč se dokonce v úvodu pojistil dvojverším: „Sebehůř ji lze vyprávěti – vždy bude zníti přesladce.“ Naštěstí Popelka nazaretská není napsaná ani trochu „sebehůř“... 

Číst dál...