Všem padlým vzdát úctu
a poklonění – o tom sporu není.
Ale když slyším slova o svobodě
(zvláště z úst některých řečníků),
zdá se mi, že stojí na běhuté vodě
a s pravdou nemají žádného dotyku...
Všem padlým vzdát úctu
a poklonění – o tom sporu není.
Však co jsme získali
v tom roce 45
(když začal rozdělený svět)?
Byla to skutečně svoboda,
či jsme se postupně
jen zase znova báli?
Byla to skutečně svoboda,
či jen první sloka
Internacionály?