Farní kavárna? Co se skrývá za tímto, pro nezasvěcené jistě divným a velmi matoucím pojmem? Farní kavárna (alespoň u nás v Česku) zpravidla není žádný komerční, profesionálně vedený podnik, kde by si farnost vydělávala na svůj provoz; tak fungují jen některé kavárny a přímo hospody v klášterech a pak kavárny v různých charitních domech, kde jde ovšem také o zácvik klientů s mentálním handicapem.

Průměrná česká farní kavárna, to není skutečnost komerční, nýbrž... Nýbrž jaká? Otevřeno má jen jednou týdně v neděli po mši svaté, nemá vývěsní štít ni vlastní místnosti a ne že by ji jen farnost provozovala, koná se přímo na faře. Smyslem je, aby se farníci sešli a poznali se i jinak než od vidění při bohoslužbě. To bylo před zářezem, který do normálního života církve zarylo čtyřicet let komunistické diktatury, cosi naprosto normálního: po nedělní mši šli všichni chlapi do hospody; ne ovšem farní, nýbrž normální; ve velkých městech šly jednotlivé skupiny lidí, kteří si měli co říct, z kostela do kavárny. Také ne farní, nýbrž, ještě jednou to adjektivum použiji, normální.

Teprve bolševik způsobil, že pokud jsme chtěli spolu mluvit svobodně a nemuset se stále ohlížet přes rameno, kdo poslouchá, museli jsme se sejít u někoho doma. Protože když jsme byli jinak v kavárně nebo v hospodě, kam jsme taky samozřejmě zašli, nikdo neměl ani vědět, že jsme snad věřící. Velká většina z nás se tehdy se svým přesvědčením více či úplně skrývala. To abychom neškodili sobě v kariéře a dětem v přístupu na školy...

Takže dnes když se scházíme na faře, pořád mi to připadá jako ghetto: jsme tam spolu, my, my divní, co chodíme do kostela, co se mezi ostatními lidmi necítíme tak úplně volně... Nebo je to proto, že ve farní kavárně je kafe bez rabatu, a tudíž o hodně levnější? 

Měl by se také provést seriozní vědecký průzkum, o čem se hovoří v typické české farní kavárně. Mohu říct, že určitě ne o Bohu a o Pánu Ježíši. Pokud zazní něco o nich, tak spíše jen nějaký vtip. O čem to vypovídá?

Co to je farní kavárna? Já nevím...