Otec Nuzík byl našim farním knězem a byl opravdu skvělý – moudrý, pokorný a zbožný. Když mlúvíl včíl v katedrále, byl stejný jak tehdá. Ja, to sa mosí oslavit! A jak teprú budú slavit Straňané! Šak oni majú zitra fašank! To Vatikán nevychytál, vyhlásit arcibiskupa původem ze Strání deň před straňanským fašankem!

Číst dál...

„Maté,“ řekl jsem ve specializovaném obchodě se spoustou druhů čaje. „Maté? Jaké?“ usmál se na mě prodavač a vyjmenoval několik druhů; nic mi to ovšem neříkalo. „Prosil bych ten čaj maté, který pije papež František...“ „Promiňte prosím,“ řekl prodavač, „ale já nemám nejmenší tušení, co pije papež – a ani mě to nezajímá...“

Číst dál...

Letos máme přestupný rok a s ním u nás nerozlučně spojenou výměnu genderových rolí při pomlázce. Jinak odporný a odsouzeníhodný projev maskulinní dominance spojený s fyzickým utrpením něžnějšího pohlaví (snažím se, ale jiný, než stereotypní termín mne nenapadá) se tak stane oslavou rovnosti a potírání genderových stereotypů.

Číst dál...

O víkendu jsem se účastnil brigády v širší rodině. Vyklízeli (a částečně bourali) jsme dům po prarodičích, který se má změnit v útulné hnízdečko pro novomanžele. Většina pracantů toho dne byli mladí muži, kteří nepamatují a nedocení to, co jsem vnímal já. Nenávratně mizející způsob života mých předků, který jsem v dětství viděl všude kolem sebe. Až mi z toho bylo těžko u srdce!

Číst dál...

Po dlouhé době jsem vyrazil na výlet do nedaleké Vídně. Zajeli jsme na velkou (první rakouskou) soubornou výstavu expresionistky Gabriely Münterové. Münterová se později pokusila i o abstrakci a různé experimenty, ale vrátila se k expresionismu: vypjatá, napjatá barevnost jako by stále před bouřkou (co ta paní dokázala s rytmem, se světlem a barvou!). Jednoduchá, promyšlená, výrazná kompozice. Krajiny, portréty...

Číst dál...