Dveře té dřevěné skříně trochu bouchly, jak jsem je za sebou zavíral...
Dveře té dřevěné skříně trochu bouchly, jak jsem je za sebou zavíral...
První pracovní den v září, ať již připadne na jakýkoli den v týdnu, je něco jako pondělek roku, protože prázdniny jsou v dějinách každého roku něco jako víkend v dějinách týdne... Jít v září poprvé do práce, je něco jiného, než v listopadu či v dubnu, ať již máme děti, které jsou do školy, anebo ne...
Věřím, i když si to často nemyslíme, že scénář našeho života píše Bůh, my mu k tomu dáváme menší či větší prostor a také mu v tom scénáři různě škrtáme. Většinou asi k naší škodě. Proto mám moc rád určitou volnost času dovolené, kdy do tohoto scénáře nezasahujeme tak moc. Nebo aspoň já ne...
Kolem sebe často vidíme ŠÍBRA.
ŠÍBR je aktivní.
Rád podává lidem ruku.
Usmívá se...
Bývala jsem zvědavá, jestli jednou, až se ze mne stane paní středních let, budu poznávat syny svých mladých lásek. A ano, jsou k poznání… podobají se holkám, se kterými jsem tehdy kamarádila! Pravidlo, že synové se podobají matkám a dcery zase otcům, tu funguje. Leckdo z mých důležitých lidí z doby dospívání už má dvacetileté potomky. I my, kteří jsme s dětmi nespěchali, máme často doma nějakého „náctiletého“. Je to směsice pocitů, když se s nimi ocitneme ve významnějších okamžicích....