Při naší zimní relaxační dovolené v Mariánských Lázních jsme s manželkou zašli do kina na film v poslední době hojně diskutovaný – Lída Baarová.

Recenze jsem si přečetl na internetu až po návratu domů. Ani finanční okolnosti jeho vzniku jsem neznal. Je to ale pro vnímání filmu podstatné?

Nejsem asi žádný odborník na posuzování filmů. Možná se mi často líbí i filmy, které kritika považuje za nepovedené. Je mi to ale jedno. Pro mě je podstatné, zda je mi při sledování filmu dobře, a hlavně to, zda po jeho shlédnutí následuje diskuze s manželkou na téma, které bylo nastoleno, a zda nás tato diskuze obohatí nebo dokonce posune ve vnímání některého problému dál.

Film Lída Baarová je bezesporu příjemným pokoukáním. Jak kostýmy, tak dobové kulisy na mě působily autenticky a dobře dokreslovaly samotný příběh. Autoři zvolili vyprávění staré herečky jako vzpomínání. Ani tento, v Titaniku osvědčený, způsob mě nikterak neurážel.

Hlavní část filmu se zaměřila na Lídin vztah s nacistickým pohlavárem Josephem Goebbelsem. Zde byli kritici nejvíce nespokojení. Nelíbil se jim výběr herce, dabing, připodobnění intimní chvilky k ďábelskému běsnění... Nic z toho mě nerušilo.

A otázek k diskuzi bylo mnoho.

Jak moc je omluvitelné mít poměr se zločincem? Je omluvitelná naivita, která nedovoluje vidět, že jde o zločince? Je moc a peníze něčím, co může ochromit naše správné vnímání reality? Je nějaká možnost nápravy takové špatné cesty? Byla Lída Baarová po zásluze stigmatizovaná po zbytek svého života? Mohlo by pokání, přiznání hříchu a následný život v pravdě a lásce odvrátit nepěkný konec hereččina života jako alkoholičky?

Takové a podobné otázky pak vedly naše úvahy o životě, minulosti a budoucnosti každého člověka. O možnostech, který mu Bůh dává a o svobodě jich využívat a zároveň stále dobře vybírat, co je dobré a co si odepřeme...
Film Lída Baarová dal k těmto úvahám dobrý základ a večer byl celkově vydařený.