V roce 2017 vyšla v nakladatelství Prostor kniha Cesty do Utopie. Je to kniha tlustá, je téměř vyčerpávajícím soupisem svědectví českých intelektuálů o cestách do Sovětského svazu a rovněž přesvědčivým důkazem, že velký intelekt či talent a zdravý úsudek se mohou zcela míjet. I ty hlasy očitých svědků, které chtějí být kritické, jsou tlumeny jakousi autocenzurou, snahou neurazit. Zmíní-li se o něčem zneklidňujícím, ponechají to bez komentáře. (Architekt Feuerstein třeba necítil potřebu okomentovat poznatek, že architekt kvalitně postavené nové budovy tajné služby GRU byl odsouzen na deset let – protože použil příliš kvalitní, a tedy nedostatkové materiály).
Kniha je především svědectvím o rozdělení české společnosti ve třicátých letech 20. století, kdy tíhnutí velké části kulturní obce k levici a k sovětskému Rusku bylo nekritické a ochota zapojit se do stalinské propagandy vysoká. Když mezi roky 1931–1933 vznikal prací desítek tisíc vězňů ze sovětských lágrů Bělomořský kanál, postavený doslova na „krvi a kostech“ (počet nasazených 100 000 až 200 000, počet mrtvých 12 000 až 25 000), byla vyslána ke konci stavby na prohlídku skupina sto dvaceti literátů v čele s Maximem Gorkým, aby „umělecky pravdivě zachytila skutečnost“. Výsledkem byla mimo jiné divadelní hra Aristokrati od Nikolaje Pogodina, napsaná v roce 1934. Byla to komedie a vyprávěla o proměně vězňů, vylíčených jako kriminálníci a prostitutky, kteří pod vedením čekistů nacházejí „kladný vztah k práci, k životu“. Již v roce 1935 měla hra premiéru i v Československu, díky péči Emila Františka Buriana v jeho divadle D 35, aby se i český pokrokový divák mohl zasmát i dojmout při pohledu na asociální individua, které práce přemění v platné členy socialistické společnosti.

ŠIMOVÁ, Kateřina, KOLENOVSKÁ, Daniela, DRÁPALA, Milan (eds.). Cesty do Utopie : sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů. Praha: Prostor, 2017