Glosy a komentáře

Společnou návštěvu francouzského prezidenta, německého kancléře a italského premiéra v Kyjevě označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za historickou událost. V tom má nepochybně pravdu: historické události totiž jsou různé, dobré i zlé, trapné i takové, které jsou plné pokrytectví; dobře pochopené – i takové, o kterých se zahnízdila v povědomí národů dezinterpretace – a zdá se, jakoby dezinterpretace měla trvat do konce časů...

Ze stejných kruhů, ze kterých k nám už po celá desetiletí zaznívá, že manželství je přežitek, že instituce  je „hrob lásky“, že důležitý je jedině vztah, ne „orazítkovaný papír“, od lidí, kteří nás poučovali, že když chtějí žít spolu, státu do toho nic není – tak ze stejných kruhů dnes hrozně hlasitě slyšíme, jak je důležité, aby se lidi mohli brát – ovšem lidi stejného pohlaví...

„Já jsem poslala na konto Ukrajiny padesát tisíc,“ slyšel jsem z úst jedné dobré ženy, „a teď toho lituju.“ Proč? „Oni mají lepší auta než my.“ Všichni mají lepší auta než my? A co když někdo má auto – a jinak už jen doma hromadu trosek? „Já jsem viděla tu Ukrajinku, jak si koupila zmrzlinu za padesát korun! No takovou zmrzlinu si nekupuju ani já!“ Ale mohla byste si ji koupit, kdybyste chtěla, ne? Až to všechno člověka bolí! Je-li někdo uprchlík, má chodit v hadrech a živit se suchým chlebem...

Kdyby byl Emmanuel Macron prezidentem USA za druhé světové války – kdyby! – Amerika by sice posílala na východní frontu nějaké zbraně a humanitární pomoc, ale Macron by si přesto telefonoval s Adolfem Hitlerem. Německé projektily by na východě ničily vesnice a města, napadená země by se statečně s vypětím všech sil bránila útokům agresora, ale prezident USA Emmanuel Macron by se omezil na odsouzení této „historické chyby“ a hlavně by měl starost, jak zabránit ponížení Německa,..