Téma

Po letošních sněmovních volbách začne Babišovo hnutí ANO, v případě, že bude sestavovat novou vládu, měnit zahraniční orientaci naší země. Tato nová politika se bude opírat o širokou shodu, kterou Andrej Babiš v postojích vůči EU již očividně nachází se stranami SPD, KSČM, Přísahou, Trikolórou, vlivnou částí ODS, Volným blokem a několika dalšími, dosud jinak bezvýznamnými uskupeními...

Místo slíbené důchodové reformy, která by dlouhodobě zabezpečila systém, bodu číslo jedna Babišova volebního programu před čtyřmi lety, jsme byli svědky jen nesystémových dárků pro důchodce. Letos předseda ANO o důchodové reformě nehovoří – zato slíbil průměrný (průměrný!) důchod ve výši 20 tisíc korun. Ale nemyslí jen na důchodce: rodičovskou slíbil ve výši 400 tisíc korun. A to přitom nebude zvyšovat daně!

Zlý pracuje oběma rukama: jednou působí zlo – a druhou vyvolává přehnanou reakci proti tomuto zlu, až i ta reakce je zlo. Zleva a zprava – oběma rukama nás dusí. Jednou rukou působí, že křesťanští politikové neřeknou jasné slovo, mlčí anebo dokonce podporují zlo – a druhou, že právě to jasné slovo, které mu tak chybí, uslyší věřící člověk od někoho, kdo k takovému postoji nemá jiný důvod, než snahu získat křesťanské hlasy, ačkoliv sám je od křesťanství nesmírně daleko, v Pána Ježíše Krista nevěří a podle jeho učení nežije...

S komentáři k dramatickému vývoji v Afghánistánu se i v českých médiích roztrhl pytel. Ve Spojených státech amerických, zemi, která nesla a nese tíži afghánské mise měrou největší, je nastalá situace součástí vyostřeného politického boje. Bylo by nošením dříví do lesa opakovat všechny běžné názory a argumenty, které zaznívají. Přesto považuji za přínosné  začíst se do článků vydaných na některých webech amerických křesťanů, jejichž autoři se pokoušejí o hlubší perspektivu a konfrontují příčiny afghánské porážky s aktuálním stavem americké společnosti.