Kostel
Každý sebemenší pozemeček, každá stavba má svou cenu. Jenom kostel na náměstí, zdá se, cenu nemá. Osiřelý, opuštěný lidmi, kteří už Boha nehledají, se stal břemenem a ekonomickou zátěží, k jejichž nesení už katolické církvi nezbývají síly...
Každý sebemenší pozemeček, každá stavba má svou cenu. Jenom kostel na náměstí, zdá se, cenu nemá. Osiřelý, opuštěný lidmi, kteří už Boha nehledají, se stal břemenem a ekonomickou zátěží, k jejichž nesení už katolické církvi nezbývají síly...
Jak to udělat, abych se udržel na fakultě jako externí učitel? Moc mi na tom záleží! Je třeba: za prvé... za druhé... za třetí... (nebudu nic konkrétně vypočítávat) – no, nebude to snadné...
Devět dní jsme o něm víc uvažovali, devět dní jsme o jeho příchod prosili, modlili se o něj, modlili se k němu, prosili ho... A už zítra přijde! Těšíme se na něj? Jak děti na Vánoce? Jako jeho děti?
„... máme časované bomby protože jsme odkládali milost Ducha Svatého. Jinými slovy, sklízíme ovoce toho, že jsme odstrkovali na neurčitý zítřek nutkavou povinnost spolupracovat s milostí Boží…“
Podle nejnovějších zpráv je slovenský premiér Robert Fico po včerejším hrůzném atentátu v Handlové – a po několikahodinové operaci – už mimo ohrožení života. Díky Bohu za to.
On, který je bez hříchu, je trpělivý s našimi hříchy, on, nejvyšší Inteligence, je také nejvyšší Soucit, on, absolutní Rozum, je plný soucitu s naším nerozumem...
Řekl to nedávno Svatý otec František a mnou to velice silně otřáslo. Řekl to v rozhovoru s nějakým novinářem, ale já už nevím, kdy a se kterým novinářem (no ano, je to jako v té říkance)...