To nejdůležitější, co člověk potřebuje, je láska. Bůh je láska. Láska je život. Bůh je skutečná pravá láska a pramen lásky. Lásku můžeme přirovnat ke zlatu. Ryzímu, pravému zlatu. Ďábel nám formou pokušení nabízí pozlátko, které na první pohled vypadá jako zlato, ale zlato to není. Pravé zlato máme na dosah, cestou k jeho získání je kříž. Kristův kříž. Pozlátko se dá získat bez kříže. Kříž je klíč k otevření pokladu – ke zlatu. Tímto zlatem – pokladem pro člověka je Boží království. Cesta do tohoto království a toto království stojí na dvojím příkazu LÁSKY. První je založeno na lásce k Bohu. Máme možnost Boha milovat celým srdcem, celým rozumem, celou myslí, celou silou (Mk 12, 28–34). Co to znamená?
Milovat Boha celým srdcem znamená, že Bůh je tvou jedinou radostí, z které každá radost vyrůstá. Prožíváš hloubku jeho lásky, která je silnější než smrt.
Milovat Boha celou svou myslí znamená, že Bůh je prvním a posledním, na koho při všem myslíš. Otvírá se ti poznání, Boží moudrost.
Milovat Boha celou svou silou znamená, že Bůh je hybnou silou tvého snažení a jednání. Při největším – každodenním – zázraku, při mši svaté slyšíme slova kněze: „... skrze něho (Ježíše Krista), s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků. Amen.“ Díky Boží milosti roste síla tvé vůle.
Milovat Boha celým rozumem, znamená naplnění slov Písma svatého o nerozumnosti člověka, který v Boha nevěří. Je to blázen zbavený rozumu.
Láska k člověku. Za několik hodin nám – katolickým křesťanům – začne období osmi dní (podle rozhodnutí z Vatikánu je letos prodlouženo na celý listopad), kdy můžeme projevit svou lásku k zemřelým účinnou pomocí. Získání odpuštění trestů za hříchy – jenom a pouze pro duše věrných zemřelých. Co zajímá většinu lidí současnosti?  Ve velké většině jsou to dvě zprávy:  jaké bude počasí a jak rostou nebo klesají čísla těch, kteří mají něco společného s nemocí covid-19.  Tyto dvě zprávy mají velký vliv na život člověka a celé společnosti. Co zajímá na prvním místě katolické křesťany?  Snil jsem o tom, že vševědoucí Bůh  zveřejní počet duší trpících v očistci.  Jak bychom prožívali svůj duchovní život s vědomím těchto čísel? Jejich utrpení – dočasné odloučení od plnosti společného života s Bohem – má intenzitu pekla.  Na základě učení a praxe Církve jim můžeme pomáhat – tento čas utrpení zkrátit nebo ukončit. 
Když použiji příklad z věznice: každý loupežník touží po zkrácení svého trestu  a všichni (i ti, kterým jejich trest nemůže být zkrácen) touží po amnestii.  Na základě toho také každý rok prolétne ve věznici alespoň jednou „zaručená“ zpráva, že amnestie bude.  Kolik to planých nadějí, plané touhy. 
Všemohoucí Otče, odříkáme se zlého ducha, všeho co působí a čím se pyšní. V Duchu Svatém tě prosíme pro zásluhy Pána Ježíše, Panny Marie, svatého Josefa, všech svatých a světic o milost plnomocných odpustků pro duše v očistci. Skrze Krista našeho Pána. Amen.