Slova svatého evangelia podle Jana
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten (o něm) podal zprávu. (Jan 1,1-18)
Nejdříve něco málo dějepisu – všechno má svou historii, která nám má sloužit k poučení a hlavně k vděčnosti Pánu Bohu a lidem.
V roce 1223 (800. výročí) postavil svatý František s povolením papeže v jeskyni v Grecciu první živý betlém – jesličky, vola a osla. Zde předčítal lidem, kteří tam přicházeli uprostřed noci, evangelium o narození Pána Ježíše. Potom františkáni a jezuité šířili tento zvyk po celé Evropě. V 15. století italský sochař Quido Mazzoni vymodeloval a vypálil z hlíny figurky – matku s dítětem a další v dobových krojích. První český betlém postavili v roce 1560 jezuité v kostele svatého Klimenta v Praze. Lidem se tak líbil, že ho začali stavět ve svých domovech. Největšího rozkvětu české betlémářství dosáhlo v 18. a 19. století.
U nás v Rovečném máme nový betlém, který nahradil ten, který nám zničili a ukradli zloději. Začalo to takzvaným rizikovým kácením velké lípy ve Zlatkově. Byl to velmi napínavý koncert mistrů – jeřábníka, plošináře, pilaře a jejich pomocníků. Potom pan Alexandr, pocházející z Víru, si vyžádal špalíčky lipového dřeva a začal vytvářet figury. První byla Panna Maria, Ježíšek v jesličkách, svatý Josef. Dnes už tu máme všechny postavy a další přibývají.
Narození Pána Ježíše je největší zázrak – Bůh se stal člověkem. Boží zázraky se dějí dál. O jednom z nich jsem četl v rozhovoru s velvyslancem papeže na Slovensku – Mons. Nicolem Girasolim.
... při jedné příležitosti jste říkal, že jste dítě Neposkvrněné, dítě zázračné medailky. Proč? – Narodil jsem se zbožným rodičům – Michaelovi a Anděle, kteří měli svatbu v roce 1942. Dvanáct roků neměli děti. Byli u spousty různých lékařů v různých nemocnicích. Už se smířili s tím, že děti jim Pán Bůh nedá. Potom potkali sestru vincentku, která jim doporučila vykonat si novénu ke svaté Kateřině Labouré (památka 31. 12.) a Panně Marii zázračné medailky. Zanedlouho jim Pán Bůh dal dítě a pak ještě další tři děti. Maminka nám vždy s láskou připomínala, že jsme děti zázračné medailky.
Mnoho rodičů se dnes ptá, co mají dělat se svými dětmi, kteří propadají život zničujícím závislostem. Mnoho křesťanů hledá odpověď na otázku, jak předat víru v Boha budoucím pokolením, které o ni nestojí a kostely se vyprazdňují.
Po mši svaté – kdo z vás o to stojí – můžete si vzít zázračnou medailku a s vírou se modlit za uzdravení a záchranu ubohých hříšníků, tak jak nás k tomu stále naléhavě vyzývá služebnice Páně, Matka Boží a naše Matka Panna Maria.
Všemohoucí Otče, děkujeme za dar všech darů – tvého Syna. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů a svatých prosíme o osvobození lidí z otroctví hříchů a duchovní obrození našich farností. Skrze Krista našeho Pána. Amen.