Slova svatého evangelia podle Matouše
Ježíš řekl svým apoštolům: „Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům a bičovat v synagogách, budou vás vodit před vladaře a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a také pohanům. Až vás vydají soudu, nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte mluvit. Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na smrt bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a způsobí jim smrt. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (Mt 1, 18–24)
Nedávno jsem se s bratry loupežníky (jáhen Ladislav Kinc pracuje jako vězeňský kaplan, pozn. red.) díval na část seriálu Bible pokračuje, v které jsme viděli příběh a mučednickou smrt svatého jáhna Štěpána. Tvůrcům filmu se podařilo vtáhnout většinu diváků do nesmiřitelného zápasu mezi pravdou a láskou na straně jedné a lží a nenávistí na straně druhé.
Z pohledu krátkozrakého světa a člověka, který si nevidí dál než na špičku vlastního nosu: vítězství lži a nenávisti – protivník je poražen a vše končí jeho pohřbem.
Z pohledu těch, kteří věří Pánu Ježíši, jehož narození slavíme, který má všechnu, skutečně všechnu moc na nebi i na zemi, který je pravda, cesta a život – je Štěpánova smrt vítězstvím pravdy a lásky.
Dočasným vítězstvím lži a nenávisti je – mimo jiné – ztráta vnímavosti pro pravdu. Na místo pravdy mnozí lidé dávají přednost svému názoru. Ještě nebezpečnější je, že jsou líní přemýšlet a přebírají názory druhých – zvláště těch, kteří mají moc ovlivňovat myšlení, mluvení a jednání druhých.
Křesťané by to v tomto zápasu mohli mít jednodušší. Mají Boží slovo, které je pravda a pravdě nás učí.
Svatý Štěpán je naším učitelem svým přesvědčením, které je dílem Ducha Svatého, jímž byl naplněn.
Jednak je to jeho vztah k jeho nepřátelům. Mám nějaké nepřátele? Pokud ano, jak se k nim chovám? Modlím se za ně?
Potom je to vztah ke službě. Komu a čemu sloužím? Věcem? Lidem? Sobě? Bohu? Pokud ano – jak sloužím?
Svatý Štěpán tak miloval pravdu – Pána Ježíše, že pro ni obětoval svůj život. A Pán Ježíš ho přijal do svého věčného království – do nebe.
Svatý Štěpán tak miloval službu – sloužil do posledního dechu – ukázal nám, o co máme prosit na prvním místě – alespoň jednou za den: Pane, vezmi mě do nebe… a prosil za hříšníky a za jejich spásu.
Chválíme dnes Boha skrze jeho jáhna. Pravdivé je přísloví: „Nechval dne před večerem a člověka před smrtí.“ Ale snad vás mohu povzbudit svědectvím o jednom více než devadesátiletém spolubratru v jáhenské službě, které jsem přijal jako nádherný vánoční dar.
Stručně – toužil být knězem, poslechl hlas biskupů v padesátých letech a odešel ze semináře. Oženil se a snažil se žít jako manžel a otec co nejlépe. Po převratu přijal od biskupa milost jáhenské služby a stal se jeho obětavým pomocníkem. Pokud to šlo, tak se vzorně a obdivuhodně se svými dcerami staral o svou velmi těžce nemocnou manželku. Sám přežil, díky Boží milosti – podle lékařů nemoc vedoucí většinou ke smrti. Při nedávném osobním setkání se známou (18. 12.) jeho tvář zářila jako slunce.
Na otázku – „Co nového?“ – odpověděl: „Manželka dnes zemřela, Vánoce bude slavit už nebi.“ A na druhou otázku – „Jak se Vám daří?“ „Při jáhenském svěcením mi položil biskup otázku: Jaroslave, jsi připraven? Odpověděl jsem: Jsem připraven. – A tak toto říkám Bohu Otci každý den: Jsem připraven.“ A jako razítko opět zářivý úsměv.
Všemohoucí Otče, děkujeme ti za tvou pravdu a lásku. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém, na přímluvu Panny Marie, andělů, svatého Štěpána a svatých prosíme o to, abychom stáli vždy na straně lásky, pravdy, toužili dostat se do nebe spolu s těmi, které jsi nám ve své lásce svěřil. Skrze Krista našeho Pána. Amen.