Často slýcháme, že kdo snáší v životě nějakou nemoc, nese tím svůj kříž. Nebývám, Bohu díky, často nemocen, a tudíž mě občas napadá otázka, zda tedy vlastně nesu svůj kříž...
Více světla mi přinesla do této otázky dvě kázání. První bylo na svátek Proměnění Páně ve Vimperku a druhé včera v Praze.
Při svátku Proměnění Páně se kněz při kázání vrátil ke slovům evangelia, že kdo chce následovat Ježíše Krista, ať vezme svůj kříž a následuje ho, a připomněl ono vžité nesení kříže při nemoci. A velmi se proti tomu ohradil. V celém evangeliu totiž není zmínka o tom, že by Ježíš nebo někdo z jeho učedníků byli nemocní a tím na sebe brali kříž. Naopak každého, koho potkají a je nemocný, uzdravují a vyzývají ho, aby je následoval. Máme tudíž vždy, když onemocníme, dělat vše pro to, abychom se uzdravili a prosit Ježíše, aby nám zdraví vrátil. Křížem, kterým máme nést, je naše pronásledování pro víru v Ježíše. Posměšky a ústrky v našem životě pro naši křesťanskou víru. To je ten pravý kříž, řekl kněz.
Napadlo mě, kolik jen lidí leží v nemocnici s nemocí a o kříži nic nevědí a přitom jsou třeba blízko smrti. A kolik nás křesťanů se chlácholí tím, že tou nemocí nesou kříž a tím jsou blízko Bohu, i když o něm nic nevědí...
Včera (31. 8. 2016) se četlo o uzdravení Šimonovy tchyně, kdy Ježíš pohrozí horečce, žena je hned uzdravena a obsluhuje jej a jeho učedníky. Kněz poukázal především na dovětek, že je obsluhuje. Děje se tak ostatně i v jiných obdobných případech, kdy Ježíš někoho uzdraví. Otec vysvětlil, že Pán neuzdravuje k nějakému našemu pohodlí, dlouhému životu či zábavě, ale vždy ke službě. Ten, kdo má a chce sloužit, dostává od Boha uzdravení.
K tomu mě napadl případ našich posledních papežů. Svatý Jan Pavel II., ač nemocen, přesto byl Bohem uschopněn cestovat a do poslední chvíle svého života vykonávat náročnou petrovskou službu. Benedikt XVI. byl zvolen ve vysokém věku 78 let a za dobu svého osm let trvajícího pontifikátu nebyl prakticky nikdy nemocný a objel celý svět. Nakonec papež František, kterému bude brzy 80 let, také nastoupil v pokročilém věku, dokonce s chybějící částí jedné plíce a též bez nemocí zvládá všechny náročné povinnosti Petrova nástupce.
Buďme tedy odhodlaní s případnou nemocí vždy bojovat, prosit Boha za uzdravení a být si vždy vědomi, že toto uzdravení je ke službě. Ke službě na vinici Páně.