Svatý Jakub nás varuje před špatným užívání jazyka: „Když si někdo myslí, že je zbožný, ale přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame sám sebe a jeho zbožnost nemá cenu.... Jestliže někdo nechybuje v řeči, to už je člověk dokonalý, schopný držet na uzdě sebe celého. Když dáme koňům do huby uzdu, aby nás poslouchali, tím ovládneme i celé jejich tělo...“

Číst dál...

Vidíme – soudíme – a přitom nic nebo málo víme, tak jako židé v dnešním evangeliu. Viděli Mesiáše, a přece ho neviděli. Byli slepí – tak jako většina lidí dnes: Boha nevidí nebo ho vidí v něčem nebo někom, co nebo kdo Bohem není. Jak vidím já? Jaký je náš pohled? Často je zaměřen sobecky na vlastní já, případně na vlastní – mylné představy...

Číst dál...

Jak je možné, že apoštolové při proměnění Páně na hoře poznali Mojžíše a Eliáše, se kterými Pán Ježíš hovořil? Věděli o nich z vyprávění svých rodičů, učitelů víry. Tehdy nebyly žádné fotografie, obrázky. Ale teď je vidí a poznají je. Je to zázrak...

Číst dál...