Je s podivem, jak nepozorně naslouchali Putinovu projevu ti, kteří jej vykládali.
V titulcích a interpretacích se opakuje, že tygrem Šerchánem myslel sám sebe a malé okolní státy mají být šakaly Tabakími.
Vladimír Putin k současné mezinárodní politické situaci řekl: „Chceme mít dobré vztahy se všemi účastníky mezinárodního dialogu ... ale vidíme, co se děje ve skutečném životě ... bez jakýchkoliv příčin vyjí na Rusko, a kolem nich, stejně jako kolem Šerchána, se točí různí malí Tabakíové, šakali, jako u Kiplinga, lísají se, aby si udobřili svého pána, Šerchánovi. Kipling byl velký spisovatel.“
Putin obrazy z Knihy džunglí používá opakovaně, příběh zná. Zdá se, že vyšší a nižší zvířecí – společenské druhy z Knihy džunglí mu vyhovují, přirovnáními vyjadřuje převahu ve světě silných, kteří mají hodnoty, a slabých, zasluhujících opovržení. Při otevírání restaurovaného divadla v Moskvě přirovnal kulturní pracovníky k Bandar-logu, k pronárodu opic – a ti mu za to uctivě poděkovali.
Od Putina ale nejde o zkomolené bonmoty či mstivé urážky, na jaké jsme zvyklí z tuzemské hradní produkce.
Nemůžeme rozumně předpokládat, že by Vladimír Putin opakovaně vyzvedl kvality spisovatele Kiplinga, ale sám sebe přirovnal k poraženému záporákovi, jehož kůže skončí přibitá na skále. Tygr je přece šelma, kterou Putin před novinářskými objektivy ulovil.
Kdo je tedy v Putinově přirovnání Šerchán?
Tygr Šerchán je Mauglího iniciační protivník. Pro oba je rozhodný boj otázkou existence a smyslu.
Mauglí prožil dětství ve smečce řádně spravované vlkem Akélou – a musel sledovat, jak Šerchán zneužíval slabost stárnoucího vůdce, jak odlákával mladé vlčky a soustavně pracoval na diverzi, jak se smečka rozpadla na samostatně lovící vlky.
Chromý tygr Šerchán chce Mauglího dostat, ale upadne do chytře nastražené do léčky, je rozdupán rozdivočelými býky. A jeho slavná porážka získá Mauglímu trvalý respekt a věčné místo v čele znovu spojené vlčí smečky. Porážkou Šerchána je řád obnoven.
Je myslím zřejmé, jakou interpretaci Vladimir Putin světu i sám sobě předkládá. Víme, s kým se chce utkat, koho k utkání na veřejnosti, v živém přenosu nedávno vyzval, kdo je jediný otevřeného střetu s ním hoden, ale kdo na to podle Putinova názoru, stejně jako Šerchán, „už nemá“. Vzkaz „jsi chromý a tvá kůže skončí přibita na skále“ je v přirovnání obsažen.
Jde o výzvu a hrozbu Joeu Bidenovi.
A také víme, v čele jakého znovusjednoceného svazu – smečky chce Putin-Mauglí stanout.
Vlčci, dočasně přisluhující Šerchánovi, i osamělí lovci a vlčí rodiny jsou po vítězném boji pod moudrým vůdcem znovu sjednoceni. Pokud bychom naše, české místo v podobenství hned nepochopili, exprezident Václav Klaus se v Blesku poslušně hlásí, že on pochopil, jsme těmi štěkajícími psíky.
Tak kdo jsou v podobenství šakalové? Tato role je v Putinově přirovnání klíčová.
Kdo jsou ti, kteří vyjí proti Rusku, aby se zalíbili dočasnému pánu – Šerchánovi?
Kdo hraje na obě strany a živí se zbytky z hostiny šelem?
Výklad, podle kterého jsou v panovníkově poselství šakaly celé státy či národy v okolí Ruska, je trochu vztahovačný, namyšlený a „nehraje“. Vladimír Putin vysílá vzkaz o budoucnosti, jakou chce mít.
Tabakí je bezpáteřná, pohrdaná bytost, bez vlastní důstojnosti.
Učitel Balů dal Mauglímu v dětství radu: i když je ti Tabakí odporný, kdybys ho hned neodehnal, mohl ses od něj dozvědět o svém nepříteli leccos užitečného. Tabakí je slizký žvanivý žebrák, je to trpěný informační most mezi znepřátelenými světy.
Ale aby Mauglí zvítězil, jeho spolubojovníci vlci v předstihu šakala odpraví. Před rozhodujícím střetem bylo třeba tohoto Šerchánova zvěda umlčet.
Komu je určena tato smrtelná hrozba, komu hrozí osud Tabakího?
Šakaly jsou, alespoň pro mne, v tomto podobenství bývalí prognostici.
Miloš Zeman byl osobně i veřejně varován Václavem Klausem, aby rozuměl dobře.
Bude ještě užitečný?