ANO slibuje: „Lepší Brno“, „Lepší Královo Pole“, „Lepší Řečkovice a Mokrou Horu“. Žádná čtvrť mu není dost malá! „Mokřejší Mokrou Horu!“ Lidovcům se zase ztratilo ze všech plakátů jedno písmeno: chtěli říct, že Brno je pro ně zboží – ale vyšlo jim „Brno je boží“... No nic, nechme, pro tentokrát, politiku stranou...

Číst dál...

Socialismus vůkol nás, tatínek už čtyři roky na pravdě Boží, můj strýc kněz a já „kostelový“ student strojní průmyslovky, který by rád létal, ale z kádrových důvodů to nebylo možné... A pak jednou jsem uviděl v časopise Stadion ROGALOVO KŘÍDLO. V očích se mi zajiskřilo. Sehnal jsem další fotografie z jiných časopisů a pak nad nimi seděl a zvětšoval, porovnával velikost pilotů a v měřítku kreslil a zhotovoval plány létacího aparátu. V druhé fázi jsem se dal do shánění trubek, lanek, plátna, postroje a další množiny drobností...

Číst dál...

Podle technicky nekvalitní nahrávky soukromého rozhovoru designovaného premiéra Andreje Babiše s nezjištěným redaktorem Mladé fronty Dnes, ale možná i se samotným Hamáčkem (nahrávka je opravdu velmi nekvalitní), která nějakou skulinou unikla, je předseda ČSSD Jan Hamáček „somársky somár“. Babiš vytýká Hamáčkovi, že toleruje ve vedení ČSSD lidi, kteří nemají stejný názor jako předseda strany a vyjadřují se v médiích dřív, než se vyjádří předseda, navíc odlišně. „Takto sa strana riadiť nědá, kamarát!“ říká na nahrávce Babiš.

Číst dál...

V sobotu navečer jsme se s manželkou a jejím tatínkem (čilý, devětaosmdesátiletý kmet) přemístili od nás z podhostýnské Moravy do středních Čech. Byli jsme pozváni na křtiny vnoučete Timoteje Augustina. V neděli ráno 1. července jsme opouštěli pokoj hotelu U Ledu. Auty jsme poodjeli patnáct kilometrů a z plechové cedule nás vítal krásný černý kocour s modrým ranečkem. Vjeli jsme do „Mikešova“, do Hrusic. O místním kostelíku jsem se dočetl na orezlé plechové tabuli, že je státní památkou. Kabát, fasáda, vypovídala, že stavba hodně pamatuje, ale na ni nepamatují už (asi) ani památkáři. A pak začala mše svatá...

Číst dál...

Pár minut před půlnocí vyšlo noční modlitební procesí s úmyslem bojovat za neschválení Istanbulské úmluvy. V čele nesl chlapec kříž, vedle něj byly neseny dvě hořící louče. Sochu Panny Marie si nosiči předávali. Na konci opět dva muži nesoucí louče a průvod uzavíralo doprovodné vozidlo. Pomodlili jsme se tři růžence a vyslovovali specifikované prosby v návaznosti na hrozbu genderové ideologie zakomponované do Istanbulské úmluvy. O půl třetí začala v bazilice mše svatá. Když jsme před čtvrtou vycházeli z kostela, svítalo. O půl páté jsme zavírali očka... V sobotu po půl jedenácté jsme se protahovali do krásného letního dne...

Číst dál...