Fejetony

První se probudil Venca. Vlak stál. Měl vypnutý motor a všude byla tma. A ticho! Velmi pomalu jsme se probírali, až Jardův pohled zabloudil ven z okna. Na nástupišti se navzdory pokročilé hodině nacházelo mnoho postav, ale na ty jsme dobře neviděli. Skutečný šok přišel v momentě, kdy se rozsvítil modrý nápis s názvem stanice. „Wien“, stálo tam!

Že někomu chybí chléb pečený v domácí peci, čtu. Kdy se u nás naposled takto pekl ve většině rodin chlébi? Řekl bych, že někdy kolem roku 1910. Tedy v době, kdy zánět slepého střeva a zápal plic byly smrtelné nemoci, kdy pracovní doba trvala 10 až 12 hodin, včetně sobot, a leckde i nedělí. Kdy chléb byl základní potravina, ale máslo už bylo pro většinu obyvatel nedostupné; namazat si každý den máslo na chleba, to už byl život v bohatství. Nechtěl bych se vracet do takových časů... 

„Když už mají tu válku, tak jim musíme pomoct,“ navazuje na debatu, která začala asi na zastávce, jeden ze skupinky kluků. Přihrnuli se se školními batohy do autobusu, který vyjížděl z Prahy a teď ve všední den brzy odpoledne nabírá za hlavním městem hlavně školáky.

Ve věku 96 let a po sedmdesáti letech panování zemřela 8. září 2022 Alžběta II., královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a hlava státu v dalších 14 malých i velkých zemích světa, hlava Commonwealthu, tedy Britského společenství, kde jsou členy nejen monarchie, nýbrž i republiky. Také hlava anglikánské církve. Musel jsem trochu počkat, abych se nepřipojil k první mediální vlně, neopakoval samozřejmosti a pochvalné banality, i když s nimi v naprosté většině souhlasím.