Glosy a komentáře

Pokud zítra, 1. září 2018, uvidíte u dálnice či u silnice 1. třídy mimo zastavěnou plochu měst nějaký billboard – ať již na něm bude česká státní vlajka či cokoli jiného – vězte, že jste svědky nevymahatelnosti práva v České republice. Je tomu totiž právě rok, co měla zmizet i poslední z těchto železných monster u nejdůležitějších komunikací – nestalo se tak. Pokusy státu a krajů začít billboardy odstraňovat byly přitom o hodně víc směšné než účinné...

Dvakrát a dost! řekl si zřejmě premiér Andrej Babiš – dva členové vlády, kteří museli odstoupit kvůli podvádění při psaní vysokoškolských kvalifikačních prací, už jsou dost. A tak ministr obrany Lubomír Metnar na svém postu zůstává. Plagiátem prý není, že (kromě řady dalších nedostatků) Metnar ve své diplomce bez uvedení zdroje, bez uvozovek a odkazu opsal celých osm stránek: stačí prý, že knihu, ze které takto masivně opisoval, uvedl na konci práce v seznamu použité literatury, tím je prý všechno v pořádku. Nepřekvapuje, že takhle Metnara hájil sám premiér Babiš (jinak uznávaný odborník na kvalitu vysokoškolských závěrečných prací, stejně tak jako na čapí hnízda a vůbec na všechno). Za pravdu Metnarovi daly také nezávislé posudky, jak napsal Babišem vlastněný tisk. Které posudky? Odpověď je: žádné. Ale co může překvapit, úplně stejně jako Babiš se vyslovila i Ostravská univerzita, kde Metnar studoval. Studujte v Ostravě! Je to tak snadné! Ale nejdřív se musíte stát ministrem obrany, aby premiér zatlačil na vaši alma mater.

Milý Ivane! Prosím Tě, proč jsi mi posílal ten stupidní text Jaroslava Hutky o Miloši Zemanovi (takto se v jádru pravdivý obsah přece nemůže artikulovat!) a spolu s ním stejně stupidní, hysterickou reakci ctitelů Miloše Zemana? Nechtěl jsem na to původně vůbec reagovat: blbost kvete, jejích kalichů i okvětních plátků mám kolem sebe víc než dost; a této hry na „blbý a ještě blbější“ jsem se nechtěl zúčastňovat. Ale...

Demagogové se nad ty domky slétají jak supi. Babiš, Zeman – oba naši otcové národa, moudří vladaři nad vším – každý to chce řešit: taková nespravedlnost! Berou lidem střechu nad hlavou, kterou si sami postavili (a navíc tak blízko u Prahy)! Že demokracie stojí a padá – kromě jiného – i s nezávislostí soudů, to prezidenta nezajímá, on byl přece zvolen v přímé volbě a je nade vším. Zve si soudce na kobereček. Jak malé spratky, kteří rozbili okno. Připomíná mi to trochu situaci s Řeckem – teď nemám na mysli děsivé dílo tamních žhářů, ale finanční politiku tamních vlád: zadlužíme se nad to, co můžeme, a však on to někdo zaplatí. Postavíme na pozemku, který nám nepatří – však on nás nikdo nevystěhuje... Lidé si po krachu H-systému dokončili nedostavěné domky za své: ale věděli, že pozemek (a ani kus stavby) prostě není jejich. Teď se diví. Ale vláda jim jistě pomůže. Penězi někoho jiného.