Vždycky jsme si myslely, že se jednou dostaneš do Bílého domu. Jenom nevíme, proč si tam s sebou bereš toho chlapa,“ napsaly prý kamarádky Hillary Clintonové, když její manžel vyhrál prezidentské volby. Dnešní prezidentská kandidátka už není ta tvrdá, razantní feministka, jako v mládí, je zklidněná věkem (či snad unavená)...

Číst dál...

Útokem na katolický kostel a vraždou kněze, které se dopustili včera v severní Francii, překročili teroristé Islámského státu důležitou hranici; vraždění křesťanů páchali dosud jen na Blízkém východě – nikoli však v Evropě. První otázka, jakkoli může znít hrozně, tedy zní: proč až teď, po tak velikém množství jiných útoků a vražd na evropském kontinentě?

Číst dál...

Sociálnědemokratičtí hejtmani ani prezident republiky nemají důvěru k legálnosti majetkových převodů, o kterých se vedou spory, ani si nemyslí, že mají dostatečné páky na to, aby rozsudky soudů ve všech případech ovlivnili, a proto tlačí na stažení žalob. Je škoda, že biskupové tomuto tlaku ustupují – pro posílení důvěry celé společnosti v soudy a v sílu práva by bylo lépe dotáhnout spory do konce...

Číst dál...

„Na předposlední zimní olympiádě ve Vancouveru získali sportovci z Ruska jen dvacítku zlatých medailí – a to byla samozřejmě provokace Západu, jakou si velmoc, jako je Ruská federace, nemohla nechat líbit; přijala proto oprávněná opatření, jež vedla k cíli, a triumf sovětských, chci říci ruských sportovců na olympiádě v Soči ukázal právě oprávněnost těchto opatření. Jaký doping? Nejde přece o doping – Mezinárodní antidopingová agentura ve snaze ponížit Rusko účelově zařadila na seznam zakázaných látek právě ty chemikálie, které nejvíce pomáhají ruským sportovcům k dosažení jejich skvělých výsledků, jakých Rusko dosahovalo vždy a nejvíce za časů Sovětského svazu...“

Číst dál...

Ještě před měsícem jsem jméno té dámy ani neznal – starost o personální obsazení londýnského Ministerstva vnitra neležela v okruhu mých zájmů; dnes se mi daří jako kdekomu na světě: googlím & googlím, abych se o ní dozvěděl aspoň něco. Theresa May je v tuto chvíli jakožto premiérka Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jistě jednou z nejmocnějších žen na světě. Rychle proslul její výrok, že výsledek hlasování je třeba respektovat, protože lid rozhodl a je věcí politiků jeho vůli uvést do života: „brexit znamená brexit (brexit means brexit)“; jasné a mužné (sic!) slovo mezi slizkými vyjádřeními politiků, kteří si zahrávali s možným dalším referendem.

Číst dál...