Jestliže bych otázku, jak by vypadal můj život, kdyby dál pokračoval socialismus, dostal před pár lety, určitě bych se na ni pokoušel najít nějakou vědecky vyfutrovanou odpověď. Dnes se pokusím odpovědět jinak. Kromě svobody vnější, kterou k nám přinesla Havlova skupina, je však svoboda mnohem podstatnější, svoboda vnitřní. Myslím, že současný stav naší společnosti je známkou toho, že řada lidí spokojila pouze se svobodou vnější...
Sidebar
RSS
Téma
Letná: Maxipes Fík. Aneb: co by, kdyby
Myslíte, že by se předseda vlády a prezident republiky o letošním třicátém výročí Sametové revoluce chovali tak, jak se chovali, kdyby na Letnou přišlo zřetelně méně lidí než při posledním shromáždění v červnu? O tom velice pochybuji!
Převrat by byl jindy
V listopadu 1989 jsem žádný převrat nečekal. Měl jsem pár let po studiu, po vojně a po svatbě, koncem srpna se nám narodila dvojčata. Můj kádrový profil vypadal zhruba takto: od rodičů jsem přijal náboženskou a antikomunistickou výchovu. Chodil jsem do kostela i do „spolča“ (u dveří vždycky stál nenápadný mužík a počítal, jestli už jsme tam všichni). Poslouchal jsem „štvavé“ vysílačky. Nebyl jsem pionýr ani svazák: a hrdý budžes vytrval...
Minulý víkend
Minulý víkend byl pracovní. V sobotu 16. listopadu jsem měl jako řidič pražské tramvaje speciální linku, která navážela lidi na manifestaci Milionu chvilek pro demokracii na Letnou. Velmi mě překvapilo veliké množství lidí, davy se skutečně valily ze všech stran. Chování lidí (mohu srovnávat!) bylo velmi ukázněné a služba proběhla v klidu.
Jiný listopad
ÚV KSČ posílá milice do akce. Z horní části Václavského náměstí zaznívá střelba. Lidé prchají. Zdaleka ne všichni. Létají lavičky, dlažební kostky. Padají první lidé. Několik demonstrantů ukořistí pušky a obrací je proti milicionářům. Zakročuje policie. Ministr obrany vydává rozkaz k nasazení tankového praporu dislokovaného u Prahy. Část vojáků odmítá rozkaz splnit. A už začínají padat hlavy...