Rád bych se vyjádřil ke článku s názvem Rasismus, který byl uveřejněn ve Skleněném kostele. Základní premisa článku, totiž že otroctví je třeba ve všech jeho podobách odsoudit, je samozřejmě správná. Ale v některých dílčích konstatováních se autor podle mého názoru mýlí. Proto jen pár postřehů (s vědomím, že myšlenky rozvádím za hranice původního autorova textu):
1. Kladu si otázku, jaký je rozdíl mezi Georgem Washingtonem, majitelem mnoha otroků, a mezi generálem Leem či politickými představiteli konfederace. Nebo třeba mezi jmenovanými a Thomasem Jeffersonem, rovněž majitelem stovky otroků, toho, který do Deklarace nezávislosti napsal onu slavnou větu: Všichni lidé jsou si rovni! To byl z dnešního pohledu pokrytec par excellence!
Ano, dělí je od exponentů občanské války několik desetiletí. Také usínali s Biblí (i když Jefferson tvrdil, že je ateista a ve skutečnosti byl deista). Mají se odstranit i jejich sochy a přejmenovat hlavní město USA? Kam to dojde a kde to skončí? Budou se americké vojenské základny jmenovat Květinková, U šafránu a Na větrném vršku?
2. Válka severu proti jihu. Autor ani já, to si odvažuji tvrdit, nezná do hloubky všechny příčiny, které k válce vedly. Ani události, které ji provázely. Třeba tažení generála Shermana, jeho v novodobých dějinách poprvé záměrně a masově použitou taktiku spálené země. Zlomit ducha jižanů, tak tu taktiku nazýval. Hořela celá města (Atlanta, Columbie), tisíce farem, civilní ztráty přesně nikdo nespočítal. Pro tehdejší lidi to bylo něco nepředstavitelného, my už jsme díky znalosti hrůz světových válek otupělí.
Je se co divit, že pro lidi, kteří tyto hrůzy prožili, byl generál Lee hrdina? A že tuto úctu předávali potomkům? Na jakém intelektuálním obláčku je nutno žít, aby člověk tohle nechápal?
Shermanův postup plně schvaloval jeho přímý vojenský nadřízený, budoucí prezident USA Grant. Měla Jižní Karolína, která byla potrestána vypálením hlavního města, právo vystoupit ze svazku zemí? Boj proti otrokářství byl jen jedním z rozměrů konfliktu atd.
Dál do historie nechci zacházet, ale snad mohu říci, že je velmi zjednodušující tleskat odstranění soch konfederační reprezentace.
Tehdejší vítězové si byli velmi dobře vědomi hloubky příkopů, které surově vedená válka (z obou stran) vykopala. A ty sochy měly přispět ke smíření. Je rozumné takto masivně revidovat rozhodnutí našich předků?
3. Hnutí proti rasismu je ve své současné podobě jen malou ochutnávkou věcí příštích. Bolestivých projevů dekadence a společenského rozkladu Západu. Nemáme žádného Gandalfa, žádného Aragorna a velmi málo statečných hobitů. Dnešní mladí lidé ve své většině nebyli svými rodiči fakticky vychováni ani formováni. Zbyl jim jen pocit bezbřehé svobody bez odpovědnosti. Jak snadno jsou zmanipulovatelní a zneužitelní!
Pěkně tento stav ilustruje třeba tento článek: https://www.info.cz/nazory/pur-protesty-proti-rasismu-jsou-jen-dalsim-dobre-maskovanym-pokusem-o-systemovou-zmenu-45386.html
4. Na závěr to nejdůležitější. Dosáhne-li naše společnost stavu, ve kterém se nám jednání a rozhodnutí našich předků i dědů budou v soudobém kontextu a na vlně naivního aktivismu (tedy bez pochopení doby a historických reálií) jevit přinejmenším sporná, případně pokrytecká a odporná, podupeme definitivně fundament, na němž jakž takž (po masivním opuštění víry v Boha) ještě stojíme. Po Bohu, se kterým ve svých životech i rozhodováních dávno nepočítáme, si přestaneme vážit i svých předků. A výsledkem nebude nástup tolerantních a moudrých představitelů oněch protestních hnutí (jsou-li tam nějací, už dávno nehrají prim), ale právě naopak nástup mužů tvrdé ruky. Těch, kteří slíbí dát ten „bordel“ do pořádku. Možná že ve srovnání s nimi se bude generál Lee jevit jako starý dobrák!