Téma

Ježíš často říkal věci, které jeho učedníci neočekávali. Ani my katolíci přece nemůže předem vědět, co řekne papež. Kdybychom to věděli, tak bychom papeže ani nepotřebovali...

Ruth Pfau se narodila roku 1929 v Lipsku ve zcela sekularizované rodině; vystudovala medicínu. Získala postupně atestaci v několika lékařských oborech. Jako dvaadvacetiletá studentka uvěřila v Krista a v roce 1951 přijala křest v evangelické církvi. V roce 1953 přestoupila v Marburgu do církve katolické. Ovlivnilo ji setkání s teologií Romana Guardiniho. Roku 1957, jako osmadvacetiletá, se stala členkou řeholního společenství sester Srdce Mariina.

V 60. létech dvacátého století jsem se dočetl, že církev v Německu prý nemá nedostatek lidí ochotných platit církevní daň, ale má nedostatek lidí ochotných chodit do kostela. Bylo mi jasné, že pokud by tomu tak opravdu bylo, takovýto stav se dlouho neudrží a lidé začnou odcházet nejen z kostelů, nýbrž i vystupovat z církve...

„Nežiji již já, ale žije ve mně Kristus,“ říká nám svatý Pavel. Máme opustit zaměstnání a chodit se skupinou přátel po krajině? Je nám jasné, že toto ne, že máme následovat Ježíše způsobem, který odpovídá naší situaci a naší době. Máme se na to ptát, máme všechna svá rozhodnutí činit s Ježíšem, to je nám, pokud jsme aktivní křesťané, rovněž jasné. Ale rozdíl mezi reálným životem Ježíšovým a tím naším, je tak velkiý... Jaký zvolit první krok?