Kolem tramvají obchází mladík a nabízí letáky. „Co to je?“ ptám se předem. Není to Metro ani Strážní věž. „Takový příběh. O Ježíšovi.“ Tak přece jenom pouliční evangelizátor. „Děkuji, právě jsem byl v kostele, tam se taky mluvilo o Ježíšovi.“ Po tomhle sektáři obvykle přestanou, ale tady ten se nedá: „Já jsem taky chodíval do kostela. K jezuitům. Dokonce jsem hrál na varhany.“

Číst dál...

V poslední době lze v Česku pozorovat zvýšenou snahu prosazovat ideologii genderu, která tak postupně proniká zejména do školství i jiných vzdělávacích institucí. Pro stoupence genderismu je přitom příznačné, že se zpravidla brání označení „ideologie“ a hovoří o čistě objektivní vědecké metodě, umožňující překonávat tzv. genderové stereotypy. A pokud je tento „nestereotypní“ přístup v některých případech (zatím) těžko stravitelný, tvrdí, že jde jen o nežádoucí extrémy...

Číst dál...

Mnohdy to nejdůležitější člověk pronese, když se s někým loučí. Při odchodu dětí z domova do světa, při ukončení studia nebo také velmi často při odchodu z tohoto světa. Jen kolik velmi důležitých povzbuzení nám zanechala řada světců na smrtelném lůžku! A jakou větou se s námi rozloučil Ježíš, než vstoupil ke svému Otci na nebesa? „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“...

Číst dál...

Seděl jsem na schodech našeho farního kostela svatého Augustina s jedním kamarádem, který je ateista, a během rozhovoru jsem mu řekl, že se jednou možná stanu knězem. Vstal a prohlásil: „Jestli se někdo jako ty jednou stane knězem, tak ze mě bude biskup!!!“ Po tom, co se stalo včera, může můj kamarád začít s katechismem!

Číst dál...