Dvěma chlapcům se kdysi dostalo mimořádné cti. Byli na návštěvě u papeže. Jeden z nich udělal zkoušku a postoupil do dalšího ročníku školy, druhý ne. Papež se jich zeptal, jak jim šlo učení. První se pochlubil svým úspěchem. „A jak jsi dopadl ty?“ Chlapec neměl odvahu, styděl se před mnoha lidmi, a tak zalhal: „Já jsem také zkoušku udělal.“ Jenže papež poznal, že lže, a řekl mu: „Proč neřekneš papeži pravdu?“
Sidebar
RSS
Duchovní
Novéna k Duchu Svatému, devátý den: neznámý Bůh
Známe pravdu z katechismu, že Duch Svatý je třetí Božská osoba – ale jednáme s ním jako s osobou? Sekta svědků Jehovových, která neuznává Trojici, popírá i osobní podstatu Ducha Svatého, „Duch Svatý, to je jenom taková síla,“ říkají. Ale nechováme se i my, křesťané, často podobně?
Novéna k Duchu Svatému, sedmý den: evangelizace
Bezprostředně po seslání Ducha Svatého, po hukotu vichru, jazycích jako z ohně, promlouvání v cizích jazycích následuje řeč – slavnostní, vážná, hlasitá řeč: kázání, zvěstování. Seslání Ducha Svatého neskončilo – nýbrž pokračuje slovem církevní autority, oslovením všech přítomných.
Novéna k Duchu Svatému, osmý den: evangelizace
Jak asi, říkal jsem si vždycky, otevíral nepoznaný Pán Ježíš učedníkům Písmo na cestě do Emauz, že „hořelo jejich srdce“? Možná to bylo nějak tak, jak čteme ve 2. kapitole Skutků apoštolů v řeči svatého apoštola Petra v Jeruzalémě o prvních Letnicích po zmrtvýchvstání a nanebevstoupení Páně...
Novéna k Duchu Svatému, šestý den: znamení odporu
„Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý. Od Ducha Svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše...“