Fejetony

Z evropských peněz se u nás v uplynulých letech nastavěla na různých kopcích spousta rozhleden, na některé z nich jsem i osobně vylezl – nemohla by se pro představivost nás, lidí bez finanční představivosti, zavést jedna průměrná rozhledna jako jednotka prostředků z rozpočtu Evropské unie?

Město Minneapolis, o kterém se začalo mluvit v celém světě po smrtelném incidentu, který rozpoutal současnou vlnu odporu proti rasismu, jistě nepatří mezi největší centra USA, ale malé město to také zrovna není. Z našeho hlediska je tam všechno velké, i příjezd do města je dost impozantní; dálniční síť je velkorysejší než v Kanadě. Minnesota má prý druhou největší návštěvnost kulturních akci po New Yorku...

Od Kafkova domu ještě nic nevidím: výhled zaclánějí stromy. Musím až k radnici. Sloup je štíhlý a tak droboučký, že ho převyšují okolní domy. Představoval jsem si, že bude mohutnější a monumentálnější. Je čistý novotou a já se těším, že do mé smrti neztmavne prachem. Zdá se mi křehký. A něžně drobná je i ta figura s korunou z dvanácti hvězd, jak praví Písmo: znamení na nebi. Na pozadí mírně zataženého nebe nad Prahou vedle Týnského chrámu, letos na Boží tělo, sto let po zboření a týden po znovuvztyčení Mariánského sloupu...

V době uzavření škol se probouzela příroda po zimním spánku. Naše první vyjížďka byla na Kamenný vrch, kde na stepi mezi paneláky v Novém Lískovci v Brně kvetly tisíce konikleců velkokvětých. Potěšily nás i violky vonné a dřín. Protože bydlíme na kraji obce blízko lesa, tak jsme si v dalším období užívaly orsejí, prvosenek, plicníků, sasanek, medvědího česneku a česnáčku lékařského, pomněnek a později kvetoucích konvalinek, kokoříků a kostivalů...