Glosy a komentáře

Žádné manipulace se neprokázaly, ale mohla vzniknout pochybnost; nezpochybnitelnost a spolehlivost hlasování je přitom tak zásadní pro demokracii, že je třeba druhé kolo voleb zopakovat – řekl rakouský Ústavní soud...

Chování řady politiků vůči Británii má rysy rozvodu inteligentních, ale nemoudrých partnerů: v tom opouštěném bouří emoce, rád by svému protějšku za trest nějak zatopil, a i když ví, že je to nesmysl, že by tak uškodil nejvíc sám sobě, nemůže si pomoct...

„Co brečíte? Kdo má poslouchat ten váš brexit!“ zaimprovizoval herec Milan Šteindler – brečení kvůli brexitu slyšíme skutečně dost. Humor je v této situaci vzácný; projevil jej například Pavel Bělobrádek, když na novinářský dotaz, co říká návrhu Jeana Clauda Junckera, aby se odchod Spojeného království využil k rychlému všeobecnému zavedení eura, odpověděl, že při utrpěném traumatickém šoku je třeba přijímat hodně tekutin, „nealkoholických,“ dodal, nehýbat se a držet se v teple...

Je 24. červen 2016 05.39 hodin: televize ITV oznamuje, že referendum o členství Spojeného království v Evropské unii vyhráli stoupenci tak řečeného brexitu; zbylé, dosud nesečtené okrsky už nemohou zvrátit jejich vítězství. Výsledek je ovšem triumfem demokracie, tedy demokracie v doslovném významu jako „vláda lidu“... Před referendem jsem byl zdrženlivý, přiznávám se, také proto, že jsem si ve skutečnosti nedokázal představit, že by nějaká země mohla takové moci, jakou dnes představuje EU, vůbec říci NE. Ale teď mám z výsledku spontánní radost. Napadá mě biblické: „Padl, padl ten veliký Babylon...“. Ukázalo se, že Britové jsou stateční, nebojí se a nemají rádi, když jimi někdo manipuluje.