Samozřejmě, že každý, snad kromě předsedy SPD Tomia Okamury, chápe, že se státními financemi se musí něco udělat, že není možné donekonečna se jen zadlužovat. Vládní úsporný balíček je tedy od minulého čtvrtka (11. 5. 2023) konečně na světě – a teď se o něm mluví, jedná a diskutuje; sleduji to se směsí zájmu a tichého údivu. Včerejší (15. 5. 2023) jednání tripartity prý trvalo čtyři hodiny. Dospělo k něčemu? Nebylo řečeno, že by k něčemu dospělo. Vláda na svém úsporném balíčku nic měnit nechce, odbory a zaměstnavatelé jí vytýkají hlavně to, že s nimi o svých krocích předem nejednala – ovšem vládne vláda, ne odbory nebo zaměstnavatelé. Odbory mohou stávkovat, a taky tím vesele vyhrožují, zaměstnavatelské svazy nemohou ani to.

Ovšem co by se, pokud vůbec ke stávce dojde, tak asi mohlo vystávkovat? Větší dluhy? Stávkováním peníze nevznikají.

Chce někdo větší dluhy – čili: chce se někdo mít teď (o něco) líp i za tu cenu, že se zhorší perspektivy v budoucnosti i jen velmi málo vzdálené? Napadá mne jediné slovo: hloupost; slušněji řečeno: nezodpovědnost. To to slovo ostatně na adresu odborářského vyhrožování stávkou, dokonce generální, řekl i Petr Fiala.

Některé vládní kroky jdou tak říkajíc na jistotu; za vyšší zdanění tabáku a lihu vládu jistě nikdo kritizovat nebude; při zvýšení některých jiných neméně jasných položek (jako jsou dálniční známky, zdanění nemovitostí, které je u nás v mezinárodním srovnání nízké, a taky při zdanění hazardu) už člověk tuší – ale neví, jak oprávněně – že se mohl odehrávat nějaký lobbistický mač v podpalubí.

Stejně tak, vidí-li člověk, že se nezvedly poplatky za těžbu nerostných surovin, které jsou u nás už vůbec extrémně nízké a jejichž zvýšení v minulosti několikrát požadovali piráti.

Veliký prostor k různým hrám a diskusím skýtá DPH čili daň z přidané hodnoty; vláda navrhuje místo současných tří sazeb zavést jen dvě, zůstat by měla ta základní ve výši 21 procent a dosavadní dvě snížené, tedy 10 a 15 procent, by měla nahradit jediná nižší sazba 12 procent. A teď mohou nastat oblíbené tance kolem toho, které zboží a která služba bude zařazena do které sazby: kadeřnictví, která Andrej Babiš svého času zařadil – údajně na přání Aleny Schillerové – do nejnižší desetiprocentní sazby, by se měla vrátit k 21 procentům, to nepochybně zabolí (na nižší daně si člověk rychle zvykne) a povede to k ještě větším daňovým únikům (když si u holiče řeknu, že chci bloček, holička se na mě pokaždé šeredně zamračí a dá mi tak najevo, že o něco takového se přece nežádá…), ale desetiprocentní sazba pro kadeřníky byla absurdní a neudržitelná. O výhodnější sazbu DPH přijde i prodej řezaných květin – jejich nízké zdanění tenkrát Andrej Babiš zdůvodnil tak, že si přeje, aby muži ženám častěji kupovali květiny. Stejně tak mohl říct, že si přeje, aby pozůstalí kupovali nebožtíkům větší kytice.

Odboráři a populisté označují vládní úsporný balíček za nesociální, ale DPH na potraviny se přitom sníží (ne zvýší, sníží!) o 3 procenta; jiná věc je, zda a jak se to projeví na cenách v supermarketech, ale vládní balíček není jen úsporný a nepochybně se při něm hledělo i na sociální únosnost. Například se také vůbec nesáhlo na sociální dávky.

Vzpomínám si (v něčem mám dobrou paměť), jak Andrej Babiš přinesl na tiskovku obrovský plakát s napěněným půllitrem a oznamoval, že zlevní pivo. Také nedůstojné tance kolem různých sazeb DPH u tohoto nápoje by vládním balíčkem měly skončit: pivo, ať již v zahrádce u stolku nebo kdekoli jinde, spočine u normální DPH 21 procent; k ničemu jinému není rozumný důvod.

Na knížky 0 procent, na časopisy 10 procent, na noviny 21 procent DPH – to je asi největší taškařice vládního balíčku. „Znám vědecké časopisy, vědecké noviny neznám,“ zažertoval Zbyněk Stanjura; ne nezažertoval: myslel to vážně! Vypadá to, jako by se koaliční strany chtěly pomstít dennímu tisku. Vláda prý nedokáže rozlišit, který časopis je vědecký, a který není! Myslím, že je dokáže rozeznat každý knihovník, na vsi i ve městě: stačí přece zavést rozlišení podle vydavatele. Vědecký časopis je titul vydávaný nebo garantovaný vědeckou institucí, to je akademickým ústavem nebo vysokou školou; žádný z vědeckých ústavů nebude vydávat a distribuovat Ke kafíčku či Chvilku pro tebe, to by se jejich chodby a přístroje propadly hanbou.

O vládním úsporném balíčku se ještě bude diskutovat – a já se k tomu také připojím. Například ke změnám ve zdanění OSVČ nebo k reformě důchodů. Ale to až příště, času je na to dost. Schvalování ve sněmovně se čeká až někdy na přelomu června a července a přijaté změny mají platit od nového roku. Kdo ví, co do té doby přijde?