České volby do Evropského parlamentu vyhrálo, v souladu se všemi průzkumy a očekáváními, hnutí Ano: 26,14 % hlasů, 7 mandátů (Klára Dostálová, nyní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; Jaroslav Bžoch, poslanec; poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová; Ondřej Knotek; Martin Hlaváček; Jana Nagyová a Ondřej Kovařík). Andrej Babiš se nad výsledkem voleb netajil nadšením – ale já jsem očekával, přiznám se, ještě větší vítězství hnutí Ano.
Stříbrnou medaili, aby se tak řeklo, zavěsili voliči na krk koalici Spolu: 22,27 %, 6 mandátů (čtyři současní europoslanci, kteří obhájili mandát: Alexandr Vondra, ODS; Veronika Vrecionová, ODS; Luděk Niedermayer, TOP 09 a Tomáš Zdechovský, KDU-ČSL; dále Ondřej Kolář, člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, TOP 09, bývalý starosta Prahy 6 proslulý svým vítězným bojem proti soše maršála Koněva; a nová tvář, politolog Ondřej Krutílek, ODS). „Nejsme ani nadšeni, ani zklamáni,“ komentoval výsledek předseda ODS a premiér Petr Fiala.
V rámci koalice Spolu pokračoval ústup KDU-ČSL z politického vrcholu: preferenční hlasy lidoveckých voličů nezměnily nic, z lidovců uspěl jen Tomáš Zdechovský.
Hnutí Ano bylo první ve všech 13 krajích, jen v Praze vyhrála koalice Spolu (ale kraj je příliš velké měřítko: pokud se zaměříme na okresy, koalice Spolu zvítězila i v okolí Prahy, v Brně a okolí, v Plzni a v Českých a Budějovicích.)
S odstupem se za dva nejsilnější subjekty zařadily tři další, které vybojovaly po dvou poslancích: Přísaha a Motoristé, 10,26 % (dva podle mě vcelku bezvýznamní lidé, Filip Turek a paní Nikola Bartůšek), koalice Stačilo, 9,56 % (komunistka Kateřina Konečná a nekomunista, bývalý pirát Ondřej Dostál) a STAN, 8,70 % (dvě známé osobnosti, Danuše Nerudová a Jan Farský).
Kdo hodně ztratil, to jsou hrdopyšní Piráti, za kterými kromě svalnatých liberálních řečí v poslední době není vidět skoro nic, skoro žádná konkrétní práce pro lidi – vypadá snad naše veřejná správa podle toho, že máme dokonce místopředsedu vlády pro digitalizaci?; ze tří poslaneckých mandátů Piráti obhájili jen jeden, do Bruselu půjde – z druhého místa na kandidátce – Markéta Gregorová. Tragikomicky působí, že Piráti i za této situace prosazují svého člena Marcela Kolaju, který ve volbách neuspěl, na místo eurokomisaře za Česko.
Ztratilo i Okamurovo SPD – na populistické scéně je už příliš veliká tlačenice; bude mít také jen jednoho europoslance, lídra Petra Macha přeskočil z druhé pozice zkušený matador Ivan David, bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích, který do SPD přestoupil po dlouhých letech členství v ČSSD, za niž býval poslancem i ministrem zdravotnictví.
Kdo neuspěl? 23 z 30 kandidujících stran, hnutí a koalic. Radost mám především z toho, že europoslancem nebude Jindřich Rajchl ani Lubomír Zaorálek.
A volební účast? S 36,45 % byla objektivně vzato nízká, ale protože lidí v eurovolbách u nás nikdy nevolilo víc, mainstreamová média říkají, že byla vysoká...
Tolik přehled výsledků u nás.
Když se rozhlédneme po Evropě, i zde vidíme častá vítězství opozičních stran. Nemusí to znamenat stejný výsledek i v příštích národních volbách – ale významným trendem to je; opozice vyhrála ve Francii, Německu, Dánsku, Belgii, Švédsku, těsně též ve Španělsku – a také na Slovensku, kde po nedávném neúspěchu v prezidentských i parlamentních volbách uspělo Progresívne Slovensko,
V Polsku zvítězila vládní strana, jen o fous. Pevně se, přes nárůst hlasů pro opozici, drží u moci maďarský FIDESZ.
Vládní strany uspěly ve Finsku a zejména v Itálii.
Největší zemětřesení se však odehrálo ve Francii, kde pro stranu prezidenta Emmanuela Macrona zbylo jen 15 procent hlasů a lídryně opozice Marina Le Pen triumfovala, Macron reagoval útěkem vpřed, rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil volby.
V Belgii po prohře své politické strany odstoupil premiér.