Když se ráno nepomodlím, jdu pak z domu, jako bych kulhal na jednu nohu: to je faktická zkušenost. Ano, modlitba je něco jako hygienické návyky. Aby člověku prospívala, musí přejít z duše do těla, do toho, čemu se říká dynamický stereotyp. To vyžaduje určité období snahy, po kterém už to jde lépe, jako když se muzikant dostane přes stupnice a etudy. Pak má člověk modlitbu pevně usazenou v životním rozvrhu a je nesvůj, když ji nestihne...
Sidebar
RSS
Téma
Kdo za to může? Pekaři? Instalatéři?
Lidi chodí stále míň do kostela. Když někde lidi nechodí do divadla – kdo za to může? Instalatéři? Anebo pekaři? Anebo spíš režiséři a herci? Situace, aspoň podle mé zkušenosti, je taková, že běžná návštěva běžné bohoslužby v nikom (bez mimořádné milosti Boží) víru ani zájem o církev nevyvolá. A naopak, u leckoho, kdo ji má, může vést až ke ztrátě víry...
Dopis jednomu příteli
Milý příteli, řekl jsi mi, že mezi politickými subjekty kandidujícími zítra a pozítří do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsi nenašel žádný, se kterým by ses mohl ztotožnit, a proto ses rozhodl odevzdat ve volbách neplatný hlas. Ne že k volbám nepůjdeš, ale budeš aktivní: odevzdáš neplatný hlas...
Na cestu do volební místnosti
Jsme zvyklí – a politikové nás v tom utvrzují – vnímat volby jako svého druhu tržní záležitost: je zde nabídka a my jsme zákazníci, kteří si z předloženého zboží vybírají a rozhodují se podle svých potřeb, zálib a chutí... A pak už jen hodnotíme, jak dobře námi vybraný pracovník odvedl svoji práci, zdali nás zklamal, nebo nezklamal. Jenže takto to není!
I Ježíš často říkal věci, které jeho učedníci neočekávali...
Ježíš často říkal věci, které jeho učedníci neočekávali. Ani my katolíci přece nemůže předem vědět, co řekne papež. Kdybychom to věděli, tak bychom papeže ani nepotřebovali...