Duchovní

Pilát je naváděn Ježíšovými nepřáteli, aby ho odsoudil ke strašlivé smrti. Má vynést rozsudek – předem připravený, tak jako často v dějinách. Ale Pán Ježíš Pilátovi, tak jako Jidášovi a tak jako každému člověku – dává šanci se zachránit: „Přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Na to odpovídá Pilát: „Co je to pravda?“

Mnoho lidí jako důkaz své nevíry v Boha uvádí, že kdyby Bůh byl, tak by se to nebo ono zlé nestalo. K tomu většinou dodávají, že když byli malí, tak do kostela chodil. I když to mnohdy nevysloví, je jasné, že simyslí, že víra je pro děti a nerozumné lidi...

Svatý Jakub nás varuje před špatným užívání jazyka: „Když si někdo myslí, že je zbožný, ale přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame sám sebe a jeho zbožnost nemá cenu.... Jestliže někdo nechybuje v řeči, to už je člověk dokonalý, schopný držet na uzdě sebe celého. Když dáme koňům do huby uzdu, aby nás poslouchali, tím ovládneme i celé jejich tělo...“

Vidíme – soudíme – a přitom nic nebo málo víme, tak jako židé v dnešním evangeliu. Viděli Mesiáše, a přece ho neviděli. Byli slepí – tak jako většina lidí dnes: Boha nevidí nebo ho vidí v něčem nebo někom, co nebo kdo Bohem není. Jak vidím já? Jaký je náš pohled? Často je zaměřen sobecky na vlastní já, případně na vlastní – mylné představy...