„Ale jo, to víš, že jo,“ řekl jsem, „každej Rus přijde do nebe už jen proto, že je Rus, a Putin bude v nebi hned druhej po Pánu Ježíši. Ještě před Duchem Svatým!“ „Mluvím vážně,“ řekl kolega. „V Rusku se lidé obracejí, vracejí se k víře svých otců, a u nás to všecko upadá.“ „Tak to je dobře, že se Rusové obracejí. Až k nám příště přijedou, bude jistě lepší, když v těch tancích budou sedět zbožní křesťané, než aby tam seděli ateisti,“ řekl jsem jízlivě.
Sidebar
RSS
Fejetony
Fejeton (skoro) jarní a bruslařský
Ve středu odpoledne k nám přiletělo jaro! Ví to pan soused, který začal poklízet na zahradě, a vím to já, protože jsem důkladně vyvětrala peřiny. Krátce jsme si o tom řekli ve čtvrtek. Zaplať pánbůh! Zaplať Bůh. Pár dní zpátky ale bylo všechno ještě jinak. I u nás mrzlo, až praštělo...
Kdo na Hrad?
Vážený pane nuncie, tento můj dopis, prosím, berte jako ryze literární; asi tak, jako když Svatý otec Jan Pavel I. (Albino Luciani) psal svoje Illustrissimi, Dopisy slavným osobnostem, a psal i Marii Terezii anebo medvědovi. Tak k věci...
O něčem jiném
Já nevím, jestli mám znova porušovat zásady a psát ještě o Ester Ledecké. Vždyť patřím k těm několika procentům obyvatel, kteří nelyžují – kdyby byl každý jako já, všechna lyžařská střediska by zkrachovala, na hory se má jezdit v létě, říkám, když je tam teplo a příroda; zimu je třeba jen jaksi přečkat...
V Náměšti nad Oslavou
Moje vzpomínky jsou z raného dětství. Vidím se, jak jdu s babičkou ze samoobsluhy. Samoobsluha je kupodivu pořád na stejném místě. Stejně jako knihkupectví, ale to je vzpomínka o dvacet let pozdější: jsem mladý student přijel jsem za dívkou z ročníku; koupil jsem pro ni na náměstí sbírku veršů a vydal se ji hledat nahoru do sídliště...