Jedno všednodenní ráno: Nachystala jsem svým dvěma starším dětem snídani. Koláč a bílou kávu. Starší sedí u velkého stolu, mladší u svého stolečku. Přicupitaly a usadily se. „Děti, najezte se, já se jdu postarat o miminko. Dobrou chuť!“ Jak jsem se starala o svého nejmladšího potomka, slyším, že už to začíná. Co? To jejich věčné dohadování. „To je moje!“ – „Ne!“ – „Dej mi to!“ – „Ne, ne!“

Číst dál...

Na zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů se mluví. Projevy se střídají jeden za druhým. Letos se čekalo na „debut“ Francouze Emmanuela Macrona a zejména Američana Donalda Trumpa. Macron hovořil vcelku způsobně, ale ještě nikdy, ani v nejhorších letech studené války, se nestalo, aby prezident USA v OSN vyhrožoval nějaké zemi totálním zničením. Severní Korea by ovšem také vyslala své jaderné střely – a Země by se možná změnila v planetu poněkud jiného rázu, než jaký má dnes. Ještě že Trump své sliby tak nerad plní!

Číst dál...

Včera se po dlouhé době nad naší vesnicí ukázala duha. Kamarádka ji vyfotila a poslala manželovi, který toho času pobývá na pracovní stáži v Číně. Nikdo z čínských školitelů si nepamatuje, že by něco takového viděl. Jednomu o duze vyprávěl dědeček. Přes smog a mrakodrapy se na nebe nedohlédne. Já tu duhu taky prošvihnul. Obracel jsem seno a v duchu filozofoval, proč mi musí namoknout i z druhé strany, když už do něj předešlé dva dny vydatně napršelo...

Číst dál...

Prvně jsem takové džíny viděl v jednom stánku s devocionáliemi v hercegovinském Medjugorje; tedy ne přímo, nýbrž jen jako motiv potisku na tričkách, která tam prodávali: kalhoty úplně prodřené na kolenou a výzva (v cizím jazyce) MODLETE SE VYTRVALE! Když jsem pak proděravělé džíny viděl poprvé in natura – a bez výzvy k modlitbě, překvapilo mě to... Ale není nic hloupějšího, než si vzít nějaký módní výstřelek a začít jej kritizovat...

Číst dál...