Konečně u nás na Nouzově polevila vedra a já mohl přerušit vynucenou siestu. Sbalil jsem ruksak a vyrazil na přibližně šestikilometrovou procházku, která vedla na severozápad k šanovskému lesu, potom západně do lesa pšovického. Odtud na sever kolem chmelnic k prameni u bývalého přílepského mlýna a zpátky na východ, opět mezi chmelnicemi k domovu.

Číst dál...

Slunéčko konečně vítězí nad zimou a mraky, všechno kvete a včelky se činí. Naše zahrada také v uplynulých dnech notně ožila, přivezl jsem tři čistokrevné valašské ovečky. Jsou to jehnice, takže berana budu shánět až v příštím roce. Pak už mi bude chybět jenom fujara a valaška na odhánění vlků...

Číst dál...

Je krátce po páté. Otevírám vrátka vedoucí ze stodoly na zadní zahradu. Sluníčko nesměle vykukuje za obzorem a nemá ještě sílu. Navlékám se do včelařské kombinézy. Za stodolu jsem umístil jen tři včelstva, dalších devět stojí v remízku za vesnicí. Ten včelí odřad bohatě stačil na to, aby se už v loňském roce rapidně zvýšila úroda na ovocných stromech.

Číst dál...

Včela opouští úl, až když teplota stoupne na 10 stupňů. To čmelák, který má lepší kožich, létá už od rána! Zimu nám přečkalo jedenáct včelstev, jedno zlikvidoval roztoč kleštík. Takové množství těch potvor v úlu jsem ještě neviděl. Přitom jsme všechna včelstva léčili stejně. Ale jsme na tom velmi dobře, mnoho kolegů včelařů má ztráty větší, někteří stoprocentní...

Číst dál...