Recenze

Leží mi na stole bichle. S výrazným nápisem „denemarková“ na mohutném cihlově červeném hřbetu. Vlastní jméno autorky je Radka a kniha nese titul Hodiny z olova. Odvážilo se ji vydat brněnské nakladatelství Host; odvahu potřeboval rozsah, styl, ale i téma: Čína dnes. Právě proto jde o počin chvályhodný a blížící se pro nás svým objevitelským významem Solženicynovu Souostroví Gulag... Leží mi na stole bichle. Jako úkol. Sice ji už mám přečtenou, ale tím to nekončí. Ještě ji musím zpracovat, začlenit do své zkušenosti.

Na začátku postní doby jsem dočetl knihu kardinála Roberta Saraha, která nese název Den se již nachýlil. Jde o naprosto strhující text.

Vzpomínám si, že kdysi jsem odešel zcela unuděn z Národního divadla (toho pražského) o přestávce z jakési současné hry o Boženě Němcové, už si nepamatuji od koho. Problémem je, že pokud chceme vylíčit sociální vazby Boženy Němcové, figuruje nám před očima celá učebnice literatury, Havlíček, Erben, Čelakovský... Myslím, že i nebezpečné snaze říci všechno se tento film úspěšně vyhnul.

Jméno kardinála Roberta Saraha mě již v minulosti mnohokrát zaujalo v souvislosti s různými zprávami na Radio Vaticana. Čas od času se objeví nějaké nové myšlenky tohoto prefekta Kongregace pro bohoslužbu a svátosti a téměř vždy tnou do živého. U nás od něho vyšly zatím dvě knihy. Možná by bylo dobré nechat se v této adventní době kardinálem Sarahem povzbudit. K čemu? K tichu!