V únoru zaplnili Václavské náměstí v Praze lidé, kteří vyjadřovali solidaritu s napadenou Ukrajinou – a 3. září bylo totéž náměstí plné lidí, kteří tleskali požadavkům na vystoupení Česka z NATO (v době, kdy jiné země ruší po desetiletí pěstovanou neutralitu a do NATO se chtějí dostat) a vystoupení z Evropské unie (v době, kdy se o členství v tomto společenství snaží, přes všechny možné výhrady, jaké jen člověk vůči EU může mít, celá řada zemí) i protestu proti „ředění českého národa Ukrajinci“...

Číst dál...

Diskuse k návrhu na vyslovení nedůvěry Fialovu kabinetu trvala bez mála 24 hodin. Měla taková debata ve sněmovně s jasnou vládní většinou vůbec smysl? Měla smysl v tom, aby ukázala tomu, kdo je ještě ochoten poslouchat a schopen slyšet, skutečnou mravní prohnilost Andreje Babiše, který zatroubil k útoku na vládu, ač předtím vyhlásil, že během předsednictví Česka v Radě Evropské unie o pád Fialovy vlády usilovat nebude...

Číst dál...

Spisovatel Salman Rushdie byl srpna vážně zraněn mladým mužem, v Americe narozeným synem šíitských přistěhovalců. Stalo se tak v Chautauqua Institution, uznávaném protestantském vzdělávacím středisku ve státě New York. Na Rushdieho jsme již pozapomněli; na světě se dějí stále nové hrůzy... Ale když byl za svůj román Satanské verše v únoru 1989 íránským duchovním vůdcem Chomejním stižen rozsudkem smrti, šokovalo to celý svět...

Číst dál...

Tak tohle je to, čemu se říká politikaření. Šéfové zdravotních pojišťoven, včetně největší VZP, říkají, že snížení platby za státní pojištěnce na příští rok dostupnost a úroveň zdravotní péče negativně neovlivní – a ti by to měli vědět. Jenže opoziční politici vědí víc než ředitelé pojišťoven a spustili jekot jak Viktorka na splavu. Nejsou příliš konkrétní, tím by své výroky vystavili možnosti srovnávání s realitou, zhoršením úrovně a dostupnosti zdravotní péče hrozí spíše jen obecně...

Číst dál...

Po krátké čtrnáctidenní dovolené se zase sešla naše vláda. Nejprve neoficiálně na zámku v Liblicích (ne, tento krásně udržovaný zámek nepatří vládě, nýbrž Akademii věd); odpočatí ministři a ministryně diskutovali až do dvou do rána. Následující (vlastně tentýž) den se konala řádná schůze vlády. O čem rozhodla odpočatá vláda? Jistě, o řadě věcí, ale pokud jde o tři nejsledovanější témata, tak o dvou (zatím?) nerozhodla vůbec, o třetím podivně...

Číst dál...