Jsme zavaleni informacemi. A tušíme, že leckdy spíš dezinformacemi. Většinou je nejsme s to ověřit, takže to, co z této záplavy vezmeme za bernou minci a co ne, je více méně dílo náhody; ovšem že také vzdělání a předchozí zkušenosti, ale proti některým tvrzením je i sebelepší vzdělání bezmocné – a zkušenost z jiných časů a jiných poměrů, jakou mají starší lidé, je leckdy spíše handicap...

Číst dál...

Článek 74 platné české ústavy hovoří stručně a jasně: „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ O nějakých termínech pro jednání prezidenta není v tomto případě v ústavě řečeno nic – ale každému, kdo je při smyslech, je jasné, že se tím myslí ihned – neboli, jak hezky říkají ústavní právníci, „bez zbytečného odkladu“...

Číst dál...

Majetek, zabavený v roce 1938 jako židovský a vrácený majitelům v roce 1945 po návratu z koncentračního tábora, mohl být znovu zabaven v roce 1946 podle Benešova dekretu 108 jako německý. Není divu, že Ústavní soud konstatoval, že aplikace dekretů mohla sloužit k politické persekuci již v letech 1945–1948...

Číst dál...

Výsledek dlouhých hodin politického vyjednávání je tady: Evropskou komisi povede současná německá ministryně obrany Ursula von der Leyen. Co to je, ptají se v hospodách Češi, zejména té nejstarší generace, tak to Evropě bude vládnout Němka, a ještě se šlechtickým „von“ ve jménu – a ministryně obrany? Nejdříve snad základní fakta...

Číst dál...

Václavské náměstí v Praze se téměř celé zaplnilo protestujícími. Andrej Babiš, proti němuž a jeho lidem se protestuje, zdůrazňuje, že jeho vláda vzešla z demokratických voleb a „ulici“ se prý ustupovat nemá. V jednom má pravdu: ulice plné protestujících občanů představují a vždycky představovaly moc anebo nárok na podíl na moci. Moc, kterou Babiš soustředil ve svých rukou, je obrovská a je soustavně zneužívána proti občanům, kteří ho volili i nevolili...

Číst dál...