Když se modlíme, většinou Pánu Bohu radíme, co má dělat. Starý kazatelský vtípek mluví o tom, že Bůh nás občas vychovává tím, že nám dá to, o co naléhavě prosíme. Chvíli počká, abychom si to „užili“, a potom to zas dá do pořádku...
Konečně u nás na Nouzově polevila vedra a já mohl přerušit vynucenou siestu. Sbalil jsem ruksak a vyrazil na přibližně šestikilometrovou procházku, která vedla na severozápad k šanovskému lesu, potom západně do lesa pšovického. Odtud na sever kolem chmelnic k prameni u bývalého přílepského mlýna a zpátky na východ, opět mezi chmelnicemi k domovu.
Při mši svaté jsme dnes recitovali chvaloszpěv Gloria, Sláva na výsostech Bohu, protože není běžná ferie, všední den, nýbrž svátek – přitom jako svátek se den svaté Marie Magdaleny slaví v našem latinském obřadu teprve krátce, protože na svátek jej povýšil teprve současný papež František.
Milí čtenáři! Je mi už 83 let. Na naléhání mé mladé sousedky se s vámi podělím o svůj životní příběh, abych vydala svědectví o životě v komunismu a o tom, že když člověk zůstane věrný Pánu Bohu, On ho nikdy nenechá na holičkách.
Není to tak dávno, co jsme se dozvěděli o zřízení Digitální a informační agentury. Provoz nově vzniklého úřadu má stát ročně miliardu, ale tak nějak se nevědělo, co všechno bude tato instituce dělat...
Vrátil jsem se z dovolené – a nějak se pořád nemůžu dostat do rytmu sledování a komentování společenského dění. Co se mezitím stalo? Naši poslanci poslali do druhého čtení vládní balíček. Válka na Ukrajině pokračuje. Padají teplotní rekordy...
Na krásné hoře Karmel stál Boží prorok Eliáš sám proti více než čtyřem stům Bálových (falešných) proroků a vyzval je na souboj. Hospodin ukázal svou sílu a zvítězil skrze slabého člověka. A z malého obláčku se spustil životodárný déšť...
