„Dědo, ty jsi viděl živý dinosaury?“ zeptal se mne nedávno vnuk nad výpravnou knížkou hemžící se pterodaktyly, tyranosaury a plesiosaury. „Neviděl. Ale se strejdou jsme zastavili Turka na Moravě!“ odpověděl jsem a dal k dobru historku, kterou jsme s bráchou slýchávali od tatínka. Zní v ní třeskot zbraní, ržání koní, s Moravou je zle a nebýt nás Čechů, kdoví, jestli by dnes Evropa nekončila za Pardubicemi...

Číst dál...

Hraniční přechod kousek od Bělehradu projíždíme bez zdlouhavých kontrol. Je to nezvyk v těchto končinách. Naše putování po jihovýchodní Evropě pokračuje po prázdné rumunské silnici. Posledním cílem výpravy je Banát. Auto projíždí hlubokými lesy. Nikde nikdo. V mysli mi začínají naskakovat příběhy, jak právě v takových odlehlých místech někoho přepadli, o všechno ho obrali a málem zabili... 

Číst dál...

Santiago de Compostela je jedno z největších poutních míst na světě, známé především ojedinělým obnovením tradice pěšího putování. Hrob svatého Jakuba Staršího se nachází v mohutné katedrále tohoto zhruba stotisícového města na severozápadě Španělska. Před vypuknutím koronavirové pandemie se počty poutníků do těchto míst rok od roku zvětšovaly. V roce 2019 to bylo více než 350 tisíc poutníků...

Číst dál...

A pak už začínal opravdový Balkán. Světlé, prašné cesty, nízké stromy. Nakonec jsme stanuli v Sarajevu. Prošli jsme si cestu, kde se odehrál atentát na Františka Ferdinanda d´Este, začátek první světové války. Ale nyní, v létě roku 2011, bylo město především pomníkem bojů z 90. let...

Číst dál...

Byla to až do roku 1945 z velké části německá čtvrť. „Ve třídě nás byla půlka kluků Češi a půlka Němci, za první republiky zde už německé rodiny posílaly děti šmahem do českých škol, aby měly v životě lepší možnosti,“ říkal mi před lety jeden starousedlík. „Pak ovšem přišla válka a Němci šli na frontu a my Češi ne. Němci nasazovali Němce ze Sudet a už vůbec z protektorátu na nejtěžší úseky, z mé třídy tam zařvali všichni...“

Číst dál...